Jak se dá skloubit takové nadšení pro věc s rodinným životem? Podle Šefla je to především o vzájemném respektu a trpělivosti. „Se ženou jsme téměř 30 let a už si zvykla. Ví, že jsem prostě takový,“ tvrdí Šefl. Posledním projektem, do kterého se pustil, byla stavba repliky říčního člunu z 18. století. „Deset metrů dlouhá a přes dva metry široká loď vznikala pod rukama nadšenců několik měsíců. Premiéru bude mít na Terezínských válkách v sobotu 17. srpna. To nejzajímavější nás ale čeká ihned po akci,“ dodává Šefl. V neděli večer totiž člun s posádkou 8 mužů vyráží na týdenní plavbu po stopách dávných kupců po proudu Labe až do Drážďan.

CESTA NA VENKOV

Příkladem toho, že se nadšení pro historii dá sdílet i v páru, jsou Kateřina Tučková a Jiří Kos z Křešova na Litoměřicku. Oba se totiž rekonstrukcím historického života a řemesel věnují už dlouho. „K historickému šermu jsem se dostal přes dlouholetého kamaráda, který mě přivedl do štětské skupiny historického šermu Avalon. Časem jsme ve skupině začali i s historickými řemesly,“ popisuje své začátky Kos. Kromě šermu se věnuje i výrobě předmětů z kůže.

Kateřina Tučková je pro změnu „expertem“ na textilní techniky od středověku až po baroko a historickou hudbu. Protože se snaží rekonstruovat textilní techniky co nejvěrněji podle historických postupů, pořídili si kvůli tomu venkovský dům. „Vlnu jsem chtěla zpracovávat od samotného začátku, a to od stříhání ovcí. Ovce ale v bytovce mít nemůžete, takže cesta na venkov byla jasná volba,“ vysvětluje žena, která má u svého domu i malou bylinkovou zahrádku.

KOLOVRATY NĚCO STOJÍ

Zájem o historii domácí rozpočet zatěžuje, ale vzhledem k tomu, že oba poměrně slušně vydělávají, není to prý tak zlé. „Pravdou je, že každý koníček něco stojí. Historické textilní techniky nejsou v Čechách moc studované, proto musím mnoho materiálů shánět v zahraničí,“ připouští Tučková. Poslední kolovrat, který si kupovala, stál v řádu desetitisíců, a to byl z druhé ruky. Kolovraty vlastní tři, k má i několik stavů pro tkaní a dalších textilních nástrojů. Kolorit domácnosti dotváří ještě kolem 20 hudebních nástrojů od těch historických až po moderní.

Zájem o historii spojuje i skoro celou rodinu Karla Matějovského. Ten se věnuje období první republiky a druhé světové války, především československému a polskému vojsku. Jeho rodinný dům ve Chcebuzi na Litoměřicku připomíná malé muzeum. Kromě uniforem vlastní i několik kusů historické techniky. Také u Matějovského padne většina výplaty na koníček.

„Několikrát do roka vyrážím na různá vojenská setkání a pietní akce po celé České republice i v zahraničí,“ vysvětluje. Jeho rodina pro to prý má pochopení. Vojenské historii se totiž věnuje i jeho bratr a synovec, zájem o vojenství sdílejí i jeho dcery a partnerka. „Obě mé dcery, jak ta dospělá, tak ta náctiletá, sdílejí mé nadšení, a když mají čas, tak vyrážejí na akce se mnou. Výjezd do ciziny se dá pojmout i jako příjemná dovolená a holky vidí zajímavá místa,“ uzavírá nadšenec do vojenské historie.