„Stávající normativní systém financování podle počtu žáků nepostihuje specifika jednotlivých regionů a mezi kraji jsou velké rozdíly ve výši finanční podpory na vzdělávání ve stejném druhu škol,“ vysvětluje mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Aneta Lednová.

Oslovení ředitelé středních škol v Ústeckém kraji ovšem reformu považují za špatnou a systém financování za neprůhledný. Školy podle nich nevědí, kolik peněz na platy všech pracovníků dostanou, přitom už v červnu musel mít každý ředitel naplánovaný školní rok s počty všech pracovníků i jejich úvazky.

„U pedagogů vím jistě pouze to, že by měly přijít jejich platy podle tarifů a průměrem vyhláškou stanovený povinný příplatek za třídnictví. Pro jistotu jsme od září snížili osobní ohodnocení, protože nevím, zda první kvartál 2020 nebudeme vyplácet platy na dluh,“ říká ředitelka Obchodní akademie a Střední odborné školy gen. F. Fajtla v Lounech Simona Vágnerová.

Kritika reformy

Podle místopředsedy Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitele Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem Alfréda Dytrta reforma nemotivuje školy k efektivitě, natož k úsporám. „Obrazně řečeno, ze škol, jejichž zřizovatelé často i nepopulárně zavedli úsporná systémová opatření, budou prostředky přesunuty do těch, kde například potřebné slučování kapacit neprobíhalo. A to navzdory tvrzení vrcholných představitelů MŠMT, že se nemáme obávat jánošíkovské metody, tedy bohatým brát, chudým dávat. Slovo 'bohatý' má samozřejmě ve školství trochu jiný obsah,“ tvrdí Dytrt.

Na konci února 2019 poslalo ministerstvo školství pro každou školu výpočet parametrů nového financování. Jde o tzv. PHmax, tedy maximální počet hodin výuky financovaných po reformě ze státního rozpočtu, dále PHškoly, tedy stávající počet hodin výuky a k nim odpovídající počet úvazků učitelů. „O počtu učitelů rozhoduje ředitel školy, jediným omezením je PHmax. Tato čísla vycházela z údajů školního roku 2018/2019 a sloužila ředitelům pro představu, zda správně vyplnili výkazy a také aby věděli, jaký dopad by na jejich školu měla reforma financování. U škol, kde vyšlo PH školy vyšší než PHmax, tedy že by škola nedostala peníze na tarifní platy pedagogů v plné požadované výši, pak MŠMT školy kontaktovalo a řešilo s nimi případné nesrovnalosti ve výkaznictví. Nepřesnosti se vysvětlily,“ popisuje postup resortu Lednová.

Školní rok 2019/2020 bude podle jejích slov přechodový, od září do prosince 2019 budou školy financované jako doposud. „V rámci příprav na hladký náběh nového systému financování MŠMT vypsalo pro letošní rok program na vyrovnání mezikrajových rozdílů v nenárokové složce pedagogů, na překryvy učitelek ve výuce v mateřských školách a rozšíření délky provozu mateřských škol a dofinancování nových pedagogických úvazků, které vzniknou od 1. září 2019 v souvislosti s reformou. Tyto programy měly za cíl vyrovnat stávající nerovnosti v systému odměňování a organizaci vzdělávání tak, aby start reformy financování v lednu 2020 neznamenal pro školy skokové změny a nový systém financování začal hladce fungovat,“ doplňuje Lednová.

„Je to komplikace“

Oslovení ředitelé hledí na reformu s rozpaky. „Nejsem zcela přesvědčen, že reforma ušetří finanční prostředky státu, ale jsem stoprocentně přesvědčen, že zkomplikuje situaci všem ředitelům, zástupcům a ekonomům na všech školách. Rozhodně zkomplikuje situaci při pohybu počtu žáků jak směrem nahoru, tak směrem dolů v průběhu roku. Nechci se zde ani zmiňovat o tom, že naplnit školu novými pedagogy podle výpočtu PHmax je nemožné, protože žádní učitele na trhu práce nejsou,“ říká ředitel SLŠ a SOŠ Šluknov Rudolf Sochor.

Jak je zaplatí?

Největší otazník podle ředitelů visí nad financováním nepedagogických pracovníků. „Podle parametrů, které MŠMT nastavilo, se opravdu ukazuje, že větším odborným školám, které mají řadu pracovišť pro zajištění teoretické a praktické výuky, mohou to být však i školy základní a mateřské, přinese nový princip financování negativní dopad do počtu pracovníků, bez kterých tyto školy nebudou moci zajistit své provozy. Tak jako u pedagogických pracovníků ani zde není znám objem prostředků na platy. To vše v době plné zaměstnanosti na trhu práce a dobrých mzdových podmínkách ve výrobní sféře přináší odliv pracovníků ze školství. Školy těžko shánějí pracovníky na pozice uklízeček, školníků, kuchařek, ale také pro správu IT či výkon ekonomicko – administrativních činností, kde množství řešených agend narůstá,“ říká místopředseda Národní rady Unie školských asociací ČR – CZESHA Jan Mareš.

Na obchodní akademii v Lounech už vědí, že jim MŠMT přidělí finance na méně pracovníků, než zaměstnávají. Konkrétně jde o dva platy. „Přitom podle současného financování, tedy nároku podle počtu žáků, dokonce ještě 'šetříme' dva nepedagogy. Potřebovali bychom 17 nepedagogů, MŠMT hodlá zaplatit 14,8 a navíc naprosto nevíme, jak zohlední a bude respektovat zařazení do různých platových tříd, protože ve skupině nepedagogů jsou nejen školníci, kuchařky a uklízečky, ale také ekonom, účetní, mzdová účetní a jsou vytíženi na maximum,“ zmiňuje ředitelka Vágnerová.

„U nepedagogických pracovníků není znám nástin očekávaných normativů, financování bude realizováno stejně jako v minulých letech, pouze normativy budou známy až v lednu 2020. To už nebudeme moci v průběhu školního roku organizačně nijak zasáhnout a budeme muset pokračovat ve stejné struktuře jako v září 2019,“ doplňuje ředitelka Střední odborné školy a odborného učiliště v Roudnici nad Labem Helena Všetečková.

Obavy ohledně nepedagogických pracovníků nejsou podle MŠMT na místě. „Naopak pro rok 2020 počítáme s navýšením nepedagogických zaměstnanců (NPZ) škol o 3 154 úvazků, 10 % pro mateřské školy, 10 % pro základní školy a 5 % pro střední školy oproti roku 2019. Na tento výdaj je připravena více než 1 miliarda korun navíc,“ uklidňuje Lednová s tím, že nepedagogickým zaměstnancům se navíc v roce 2020 zvýší platy o 7 %. „Limity počtu NPZ, které bude stanovovat MŠMT, se vážou pouze k činnosti druhu školy – mateřské, základní, střední, konzervatoře či vyšší odborné. Jde tedy o tu nepedagogickou práci, kterou si u škol 'objednává' stát z titulu toho, že škola je vzdělávací institucí mající určité administrativní, odborné a ekonomické povinnosti. Úvazky NPZ spojené například s jídelnami, školními kluby či středisky praktického vyučování budou i po změně financování stanovovány a rozpočtovány krajským úřadem prostřednictvím krajských normativů. Konkrétní rozdělení limitu počtu NPZ v rámci dané školy bude vždy v kompetenci ředitele školy, tak jako nyní,“ dodává mluvčí.

K reformě se vedle ředitelů staví kriticky také vedení Ústeckého kraje. „Výpočty, které máme k dispozici u nepedagogických pracovníků na pozicích jako školník, uklízečka nebo administrativa, zatím neodpovídají realitě a bez nich školy fungovat nemohou. Tento problém se nejvíce dotkne učilišť, ale také některých obecních a mateřských škol,“ podotýká hejtman Oldřich Bubeníček. Kraj podle jeho vyjádření hodlá své námitky předložit na schůzce se zástupci ministerstva školství.

„V nejbližší době by se měla dopočítat konečná čísla, aby bylo zřejmé, jak to skutečně vyšlo (i po navýšení rozpočtu MŠMT). O situaci se bude jednat na Asociaci krajů ČR i na setkání školských ekonomů. Následně se, v případě potřeby, stanoví přesný termín jednání,“ uzavírá za odbor kanceláře hejtmana Magdalena Fraňková.