Lesníci vysazují hlavně původní dřeviny jako buk lesní a smrk ztepilý. „Naší snahou je doplnit tyto porosty i o další druhy jako jedle, modřín, bříza, olše či jeřáb,“ uvedl mluvčí státního podniku Lesy ČR Zbyněk Boublík. Limitujícím faktorem rychlosti postupu obnovy je podle něj lesnická legislativa a legislativa ochrany přírody.

Kalamita

Krušné hory v 70. a 80. letech minulého století silně poškodila imisní kalamita, kvůli níž plošně odumřelo zhruba 40.000 hektarů lesních porostů ve vrcholové části hor. Dlouhodobé působení takzvaných kyselých dešťů negativně změnilo vlastnosti lesní půdy. Jako náhrada za odumřelé smrky byly v 70. a 80. letech vysazeny porosty náhradních dřevin schopné růstu v těchto podmínkách, převážně smrk pichlavý.

Obnova za miliardy

Od listopadu roku 1992, kdy Lesy ČR v Krušných horách lesy spravují, do jejich obnovy stát investoval zhruba 2,4 miliardy korun. „Od roku 1997 konstatujeme odumírání doposud odolných porostů náhradních dřevin a od roku 2009 i výrazné poškození smrku pichlavého kloubnatkou smrkovou,“ popsal mluvčí.

Loni 2,6 milionu sazenic

Náklady na pěstební činnost se v posledních pěti letech podle Boublíka každoročně pohybují v rozmezí 70 až 110 milionů korun. Loni lesníci vysadili v horách přes 2,6 milionu kusů sazenic. V posledních letech je obnova financována také z peněz z EU.

Česko-saská spolupráce

Při správě spolupracují Lesy ČR i s německou stranou. V současné době například na projektu revitalizace rašelinišť mezi obcí Hora Svatého Šebestiána a městem Satzung. Přeshraniční spolupráce umožnila i opravu plavebního kanálu Flájského potoka na Mostecku, Češi se s německými kolegy podílejí i na záchraně ohroženého tetřívka obecného. Lesy zaujímají zhruba 75 procent plochy Krušných hor.