„Udělám většinu prací, na které si vzpomenete. Položím podlahu, opravím kohoutek, který kape, vymaluju, přivrtám, přišroubuju, posekám trávu, zastříhám keře,“ jmenuje pro představu pan Studený. Profese hodinového manžela je zatím známá v Praze a ve větších městech. Ne každý je totiž kutil, navíc je někdy potřeba v bytě provést více oprav najednou, na které by bylo potřeba najmout více řemeslníků.

S vizí, že je na Chomutovsku v tomto směru „pole neorané“, začal Miloslav Studený takto podnikat na začátku léta. Podle jeho slov zatím nejvíc volají starší občané a paničky, které se nudí. „Od jedné paní jsem dostal dvojznačnou zprávu, jestli jí přijedu nakrmit králíčka,“ uvedl pro příklad. „Na takové textovky odpovídám slušně a zamítavě,“ dodává kutil. Naštěstí volají stále víc lidé s běžnými požadavky.

Jestli má něco Miloslav Studený opravdu rád, tak opravování starých věcí. Svůj dům pozvedl ze statutu „stará barabizna“ do podoby útulného domku s pěstěnou zahradou vlastníma rukama. A to ačkoli není původem stavař, ale seřizovač textilních strojů.

Nyní svoji šikovnost úročí dál. „Baví mě to a jde mi to samo od ruky,“ říká.

Otázka zvláště pro muže: Co říkáte na profesi "hodinového manžela"? Je vám vhod, nebo je trochu nepříjemné, že se u vás doma bude ohánět nářadím někdo jiný? Diskutujte dole pod článkem, hlasujte v anketě (na obrazovce vpravo nahoře).


Zatím se v Chomutově uplatnil hlavně při sekání trávy a stříhání keřů. K práci jezdívá pro jistotu plně vybaven. „Starší paní mě pozvala, ať posekám snad metrovou trávu, ale neměla ani pořádnou sekačku a prodlužovák nestačil. Pro tyto případy si tedy beru vlastní. Při sekání jsem zjistil, že visí dveře od kůlny, tak jsem rovnou nabídl, že spravím panty,“ vypráví.

Jeho hodinová sazba je dvě stě korun a dalších dvacet za cestu. Našly se ale případy, kdy si nic neúčtoval. To když stařence z Jirkova nedoléhaly dvířka od linky a oprava ho stála deset minut času. „Někdy se lidi snaží získat ode mě za tu hodinu maximum. Myslí si, že snad za tu dobu postavím celé jádro,“ směje se pan Studený. „To samozřejmě dokážu, i když v jiném čase. A narozdíl od firem, které si účtují nejméně padesát tisíc, to zvládnu za deset,“ konstatuje hodinový manžel.

Pokud se někdo rozhoduje pro rekonstrukce, profesionál z Jirkova asistuje i při výběru materiálu. „Mladá paní s dětmi chtěla položit lino. Naložil jsem je tedy všechny do auta, protože neměla hlídání a jeli jsme do Baumaxu vybrat lino, které se jí bude líbit,“ vypráví. On dohlížel na to, aby stačily metry čtvereční.

Ne každá práce mu ale voní, jak přiznává. „Fakt mě nebaví pokládka dlažby. Dokážu ji sice položit, na svém domě jsem to dělal. Je ale nimravá a zdlouhavá práce, honit to do roviny a dbát na ořezy,“ dodává.