Huňatý kožíšek a rozverný zlodějský kukuč. Na první pohled roztomilé zvíře je ale ve skutečnosti vychytralá šelma, která v přírodě bez predátora páchá veliké škody. Mýval severní se v severozápadních Čechách množí geometrickou řadou, narazíte na něho už i nedaleko centra Jirkova. Obrana proti němu není téměř žádná.

V Jirkově začali lidé mývaly potkávat pravidelně v polovině června. Na sociálních sítích se objevily fotky, které zvíře zachytily za bílého dne na přivaděči pod ulicí Generála Svobody. Jedinců se tu má pohybovat hned několik. „Stačí, když si sednete kolem 22. hodiny u krámku, a uvidíte, jak si to rázuje k popelnicím baštit. Házíme mu maso,“ popsal na sociální síti Jirkovan Jan Šmajda.

Krátce před začátkem prázdnin narazil v Jirkově na mývala i David Skalka. „Bylo po deváté večer, jeli jsme s přítelkyní přes Jirkov do Chomutova. Poblíž rybářského domu se na silnici podivně pohybovalo cosi, co připomínalo kočku. Nakonec jsme rozeznali mládě mývala,“ vyprávěl David Skalka. Ke zvířeti, které se projevovalo apaticky a vypadalo zraněné, zavolala dvojice městskou policii. „Mývala bych ve městě nečekal, jenže překvapení neskončilo. O dva dny později seděl větší jedinec na plotě střední školy na Jezerské a zblízka ho obdivovali dva cyklisté. Vůbec se jich nebál,“ zmínil další zážitek Skalka.

Mývala se podle Skalky nebála ani dvojice cyklistů, která licitovala, zda si zvíře pohladí. Odborníci ale varují, že navzdory své roztomilosti a nebojácnému chování je to stále divoká šelma. „Určitě by se ho nikdo neměl snažit chytit ani si ho zkoušet pohladit. Zle vás pokouše a podrápe,“ varoval zoolog chomutovského zooparku Miroslav Brtnický.

„Nic ho nezastaví“

Výskyt mývalů hlásí lidé i ze zahrádkářské kolonie na Červeném Hrádku. Podle zjištění redakce se tu pohybuje několik desítek těchto zvířat. Mývalové také vzali ztečí i několik výběhů s drůbeží v Drmalech a Vysoké Peci. Jak ale poznamenávají odborníci, ochrana proti mývalovi téměř není. „Nic ho nezastaví. Plave, šplhá, dokáže všude vlézt, tlapami si otevře kde co. Navíc se množí geometrickou řadou,“ uvedl Vít Tejrovský z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Pokud se lidé rozhodnou, že na svých zahradách nastraží sklopce a mývala do nich chytí, zákon jim to nezakazuje. Poté ale nastává Nerudovská otázka. Kam s ním? „Mýval není původní druh a náš zákon a vyhláška o myslivosti ho v podstatě neznají. Mýval není zvěří,“ vysvětlil Tejrovský. To komplikuje jeho regulaci myslivci, po které lidé volají nejčastěji. „Odlovit ho smí pouze myslivecká stráž a na zvláštní povolení. Navíc pouze na honebních pozemcích,“ doplnil Tejrovský. Města ani zastavěná území obcí, kde mývalové začínají řádit, honební pozemky nejsou.

Lapené zvíře nepatří ani do záchranné stanice v zooparku. „Stanice přijímá pouze handicapované živočichy, nikoli nechtěná zvířata,“ poznamenal zoolog Miroslav Brtnický. Podle Víta Tejrovského by se lidé mohli obrátit na městskou policii. „Pokud je vybavená, provede odchyt a odveze zvíře k veterináři, který ho uspí,“ uzavřel Tejrovský.

Mýval severní.Mýval severní se k nám dostal pravděpodobně ze Saska. V bývalé NDR byl uměle vysazován do přírody jako kožešinové zvíře. Podle AOPK ČR je jeho populace v Severozápadních Čechách největší z celé republiky. Dosud se na okrajích měst zdržoval hlavně u Klášterce nad Ohří. Mýval severní se hojně vyskytuje na Doupově.