Město Most po roce a půl zastavilo výkup bytů pro sociální bydlení. Důvodem je nezájem soukromých vlastníků. Radnice, která chtěla omezit spekulativní pronajímání a obchod s chudobou, získala během tří etap do svého majetku jen osm bytů za celkovou sumu 3,4 milionu korun.

Po poslední výzvě vyhlášené loni v září město neobdrželo k 1. lednu 2021 žádnou nabídku, která by skončila uzavřením kupní smlouvy a ubytováním lidí s nižšími příjmy pod dohledem sociálky. Město na podzim sice zaevidovalo čtyři návrhy na odkup, ale tři byty nevyhovovaly závazným podmínkám kvůli nepovolené lokalitě a velikosti bytu. „Jedna nabídka splňovala požadavky, ale prodávající během několika dní svou nabídku stáhl s tím, že byt už prodal,“ vysvětlila nezdar mluvčí radnice Klára Vydrová. Po vyhodnocení situace město oznámilo, že ve výkupech bytů nebude pokračovat.

Most není jediný, kdo výkupy bytů zastavil. Podobný záměr ztroskotal už dříve v Klášterci nad Ohří, kde odkup za odhadní cenu nezaujal žádného vlastníka bytů.

Daří se však městu Chomutov, které bude svůj bytový fond rozšiřovat i letos. Radnice má před ostatními městy náskok.

Chomutov už na jaře 2019 jako první v ČR zvolil systémový výkup bytů opřený o dotace, propagaci, odbornou podporu a důslednou kontrolu dodržování pravidel.

V první etapě obdržel Chomutov 34 nabídek a koupil 14 bytů za celkovou sumu 7,7 milionu korun, z toho 6,9 milionu pokryl z dotace. Jeden byt tak v průměru vyšel na půl milionu korun. Radnice s odkupy nespěchá, hovoří o dlouhodobé strategii, protože práce s nájemníky není snadná. Loni město žádnou finanční pomoc nezískalo, a tak byty nevykupovalo. Letos chce investovat šest milionů a do budoucna získat až 150 bytů. Pomáhá i speciální vykupbytu.chomutov-mesto.cz.

„V sociálním bydlení stát zaspal,“ řekl náměstek chomutovského primátora pro sociální oblast Milan Märc, podle kterého město dokáže být pružnější, ale stále ho svazují různé administrativní překážky. Úspěch Chomutova podle něj spočívá v tom, že výkup bytů radnice předem dobře promyslela. „Je to hodně o komunikaci s lidmi a o přesvědčování, že jdeme správnou cestou. Na výkupy bytů jsme se zkrátka pečlivě připravili a to bylo podle mě nejdůležitější,“ uvedl Märc.

Ne všichni průkopnickému projektu věřili. Někteří starostové okolních obcí o něm pochybovali a starousedlíci se změny báli. Pak ale nastalo zklidnění. „Náš nápad s výkupem jednotlivých bytů byl pozitivně hodnocen odborníky a v rámci sdílení dobré praxe jsme městům dáváni za vzor. Jsem tedy rád, že i v současné ekonomicky složité době máme možnost získat dotaci na pokračování v projektu,“ sdělil náměstek primátora pro oblast rozvoje a investic David Dinda.

Cíl Chomutova je přitom stejný jako v Mostě: postupným výkupem bytů získat pod kontrolu významnou část bytového fondu v oblastech zatížených spekulanty s nemovitostmi a částečně tak vrátit ztracený komfort bydlení dlouholetým vlastníkům a nájemníkům. Město dává smlouvy na dobu určitou, aby své nájemníky motivovalo k dodržovaní pravidel. Systém je výhodný i pro starousedlíky, kteří mohou získat za byt víc peněz než na běžném trhu.

Město Most před několika lety v rámci pilotního projektu sociálního bydlení obsadilo dozorovanými nájemníky 10 bytů, z nichž většinu si pronajalo od soukromníků. Předloni radnice evidovala 73 žadatelů o sociální bydlení v Mostě a jejich počet se zvyšoval. Podle Lokální koncepce sociálního bydlení na roky 2020 a 2022 bylo už na počátku projektu v závažné bytové nouzi přes tisíc lidí. Most přitom vlastní jen byty v ghettu Chanov. Podle původního doporučení měla letos radnice rozšířit svůj bytový fond o minimálně 15 bytů a v roce 2022 o dalších až 50 bytů.

Lépe je na tom městská společnost Mostecká bytová, která od roku 2019 koupila a pronajala třicítku bytů. Radnice jí na to poskytla 15 milionů korun.

Výkup bytů kvůli zlepšení občanského soužití je nejen záležitostí měst, ale v menším měřítku se dá aplikovat i na venkově. Příkladem je obec Želenice, která ve své osadě Liběšice na pomezí okresů Most a Teplice odkoupila od jedné problematické rodiny řadový dvoupodlažní dům. Jeho obyvatelé, kteří s početnými návštěvami rušili okolí, se ze zchátralého domu vystěhovali a místní samospráva tak může uvolněné prostory využít pro vybudování čtyř malometrážních bytů, z toho dvou bezbariérových. Je na to studie a už brzy bude hotová projektová dokumentace.

„Letos se nám zahájit stavbu nepodaří, ale důležité je, že na tom pracujeme,“ řekl starosta Želenic Jan Zálešák. Obec v současné době vlastní a pronajímá deset bytů, které vznikly rekonstrukcí bývalé školky. O obecní byty je zájem mezi seniory i mladými lidmi, kteří se chtějí osamostatnit a nechtějí z vesnice odejít.

Byty dříve vykupovala například i radnice ve Varnsdorfu. Nyní už ale nabídky od lidí nechodí. „Pokud by nabídka na odkup přišla, bude se jí zabývat rada města,“ připomněl mluvčí varnsdorfské radnice Tomáš Secký.