V nohách má 755 kilometrů a za sebou náročnou cestu přes alpské hřebeny. Jirkovský filantrop Milan Dzuriak se vrátil z další charitativní cesty, která pomohla vydělat peníze pro dobrou věc. Tentokrát pomůže těžce postižené holčičce a sdružení, které podporuje hendikepované.

Na náročnou cestu se vydal dvaadvacetiletý Milan už potřetí. Po pěší túře na trase Sněžka – Jirkov a objetí celé republiky na kole se tentokrát vydal na osmnáctidenní cestu ze slovinského města Šentjur. A přestože i tentokrát jel na kole, dostal pořádně zabrat. „Nejhorší byl úsek u slovinsko-rakouských hranic. Vyjedete jeden kopec a žádná úleva nepřijde, protože za ním je hned další a ještě pěkně do esíčka,“ usmívá se Dzuriak. „Ale na Sněžku to nemělo, ten pěší pochod byl zatím ze všech těch počinů nejhorší,“ pokračuje mladý sportovec.

Na cestě letos nebyl sám, společnost mu dělal i tatínek a dva bratři. Na dálku ho zase sledovaly stovky lidí, kteří zároveň přispívají nadačnímu fondu Cesta proti Bolesti, který letos podpoří sedmiletou Míšu Bernardovou z Otvic a jirkovské sdružení Prohandicap. Holčičce, kterou postihla mozková obrna, pořídí nadace nový pohybový vozík MOTOmed. „Míše pomůže procvičovat nožičky a rehabilitovat,“ říká maminka Blanka Metálová.

Prostředky už nadace má. „Na pořízení MOTOmedu bylo potřeba vybrat sedmdesát tisíc korun a ty už máme všechny,“ vypočítává Dzuriak. „Pro sdružení Prohandicap bylo potřeba vybrat třicet tisíc a tam nám ještě trochu chybí,“ říká filantrop. „Uvidíme, jestli se to podaří do konce roku nějak vybrat, ale přinejhorším bychom snad sehnali prostředky na vánočních charitativních trzích,“ doufá Milan Dzuriak.

Přispěli i Slovinci

Kromě Čechů tentokrát Milanovi přispěli na dobrou věc i Slovinci. „V Šentjuru obyvatele i starostu zajímalo co děláme a když zjistili o co jde, rozhodli se nás podpořit, popisuje Dzuriakův tatínek. Slovinci nakonec nadaci přispěli šekem na pět set euro.

Přestože Milan přiznává, že ho ještě teď všechno po náročné cestě bolí, vůbec nezahálí. Deník ho zastihl na brigádě a odpočívat nebude ani po zbytek léta. „Válení u moře nebude, pojedeme jenom někam s kamarády,“ usmívá se.

A jaká bude další akce úspěšného projektu? „Přiznám se, že to zatím nemám vymyšlené. Určitě to ale musí být něco, co všechny ty úžasné lidi, kteří nám pomáhají, bude bavit,“ míní Jirkovan. „Ale asi to bude zase něco se sportem, třeba nějaký turnaj,“ uzavírá Dzuriak.

Kdo je Milan Dzuriak?Špičkovému atletovi v devatenácti letech diagnostikovali vážnou a bolestivou Bechtěrevovu nemoc, navíc trpí vadou kyčlí. Nemoc mu ukončila rozjetou sportovní kariéru a vzala smysl života. Ten záhy našel v pomoci dětem, které jsou na tom ještě hůř. Z původně malého projektu se stal nadační fond a z Milana hvězda. Za svou vytrvalou činnost získal několik ocenění, včetně té pro mladého filantropa dvacetiletí.