Přinejmenším pětkrát porušili v uplynulém týdnu zákon o pobytu cizinci v regionu. Zjistili to policisté při rutinní akci na odpočívce na 44. kilometru dálnice D8 poblíž Lovosic, kdy zkontrolovali přes 100 vozidel a víc než 150 osob. O tom, že tranzit migrantů nabral na síle, svědčí nedávné případy. Osm Afghánců našli v polovině listopadu v parkujícím kamionu ústečtí strážníci. Ti také nedávno přistihli Libyjce, jak v Předlicích vylézal z podvozku kamionu.

Celkem policisté za prvních 10 měsíců roku zadrželi na území kraje 465 nelegálně pobývajících cizinců. Z toho při tranzitní nelegální migraci 22. Nejčastěji zkoušejí migranti štěstí po dálnici, je to nejrychlejší. Čísla ilegálů zadržených na silnicích v regionu se zatím držela nízko. Aspoň oproti těm loňským. „Je to pokles asi o 56 procent oproti loňskému sledovanému období z důvodu opatření na hranicích od jara,“ vysvětluje vedoucí krajské cizinecké policie Pavel Češka.

Jenže teď tranzit nelegálních cizinců začal strmě stoupat. „V listopadu jsme zachytili jejich zvýšený počet,“ potvrzuje Milan Mayer z pražského ředitelství služby cizinecké policie. Za první polovinu listopadu jich bylo 111, od začátku roku 413. „Je to dáno blížící se zimou,“ vykládá prudký nárůst ministr vnitra Jan Hamáček. „Bude to ještě měsíc a pak se zase usadí v táborech. Budou čekat do jara a pak to zase zkoušet,“ předpokládá Mayer.

Cizince, kteří v ČR nemají co dělat, odhalují policisté i v mezinárodních vlakových a autobusových spojích, na nádražích či při pohybu pěšky.  

Z Ústeckého kraje a také z toho Plzeňského putují na Západ Českem nejčastěji. Policisté mají k jejich záchytu nejnovější techniku. Jako Schengenbus: pojízdnou laboratoř poslední generace na odhalování falzifikátů cestovních dokladů. Ta za chvíli přijde na to, jestli je doklad pravý, nebo ne.

Dalším užitečným pomocníkem je systém Heartbeat citlivý na tepy lidského srdce. „Umožňuje zjistit, zda v kamionu nejsou lidé. Bez nutnosti ho otevřít, jen pomocí sond připojených zvenčí,“ líčí Hamáček. Němečtí policisté si prý někdy povzdychnou, že máme lepší techniku na potírání nelegální migrace než oni. „Je to potvrzení toho, že investice do ochrany hranic za poslední léta jsou vidět,“ je přesvědčen šéf vnitra.

Lidé mimo unii, z Blízkého východu i Afriky

O tranzit Českem se pokoušejí lidé z evropských zemí mimo unii, z Blízkého východu i ze severní Afriky. Někdy je doprovází převaděč, někdy je šofér kamionu veze načerno cíleně, jindy nevědomky. Cizinci míří do západních zemí za rodinou nebo přáteli, popřípadě si tam chtějí zažádat o azyl. I kdyby je nakonec odmítli, mohou je tam během azylového řízení po nějaký čas strpět. Jejich hlavním cílem je z 90 procent Německo, dál Belgie nebo Francie.

Cizinecká policie se primárně snaží zadržené ilegály vrátit do sousední země, odkud prokazatelně do Česka přijeli. Pokud se to nepodaří, pak rozhoduje o umístění do zařízení pro zajištění cizinců. V ČR jsou taková tři – v Balkové na Plzeňsku a v Bělé-Jezové na Českolipsku a ve Vyšních Lhotách u Frýdku-Místku. Tady se ověřuje jejich totožnost. Cizinci se totiž často vydávají za někoho jiného, například Afghánci za Syřany.

Nyní je v českých detenčních zařízeních kolem 200 cizinců, dalších 60 je tam v izolaci či v karanténě. Pokud se nepodaří zjistit zemi původu, propustí cizince s výjezdním příkazem k opuštění země. Kdyby neuposlechl, riskuje trestní stíhání, maří totiž úřední rozhodnutí. Že by se na zemi původu cizince nepřišlo, se ale podle Mayera často nestává. Úředníci na zjištění mají dost času.