Chtěli ušetřit desítky milionů ze státního rozpočtu, se zlou se ale potázali. Ministerstvo vnitra po vyjednávání s kraji a obcemi odstoupilo od návrhu zrušit málo využívané matriky v téměř pěti stovkách obcí. Ty si teď o jejich setrvání rozhodnou samy. Z Chomutovska zaznívají především hlasy pro zachování úřadů.

Ministerstvo se po jasně odmítavém stanovisku obcí i krajů a společných jednáních rozhodlo, že matriky mohou v obcích zůstat. Změní se pouze způsob jejich placení. „Stát už nebude platit za matriční úkony paušálně, ale půjde o úhradu za výkon,“ upřesnil František Lukl, předseda Svazu měst a obcí České republiky. Právě o peníze šlo ministerstvu v první řadě. Kritizovalo, že placení úkonů na málo využívaných matrikách se ve srovnání s těmi více frekventovanými prodraží až o statisíce. V případě přijetí návrhu mohl stát uspořit až 150 milionů ročně.

Ilustrační foto
Ministerstvo chce zavřít některé matriky. Srdeční záležitost, bouří se obce

Na Chomutovsku se ocitla v ohrožení matrika městyse Kovářská. Na jednáních kraje i svazu obcí se proto městys od počátku snažil aktivně vystupovat proti návrhu. Změnu postoje proto radnice kvituje a starosta Petr Siegl má jasno - matrika se nikam stěhovat nebude. „I kdyby to nakonec dopadlo opačně, matriku bychom si stejně drželi a platili dál a pokoušeli bychom se to rozhodnutí dodatečně zvrátit,“ ujišťuje starosta. Přestože matrika na Kovářské provede jen deset prvozápisů ročně, pro obyvatele by to byla další služba, o kterou během několika málo let přišli a za kterou by museli cestovat do jiného města.

Na Mostecku hrozil zánik matričního úřadu jen v jedné obci, a to v Bečově. Také zdejší starostka rozhodnutí ministerstva vítá, matrika v obci rovněž zůstane. „Rozhodně ji nechceme zavřít, máme i spádové oblasti a lidé jsou na matriku zkrátka zvyklí,“ potvrzuje starostka Jitka Sadovská.

Oddechla si i města

Kromě zániku samotných matrik by s sebou nařízení přineslo i řadu komplikací pro města a větší obce, kam by se agenda přesunula. Například na Žatecku se pod matriku v Podbořanech měly přenést povinnosti ze dvou vesnic, z Blšan a Lubence. Starosta města je proto rád, že z návrhu sešlo. V opačném případě by se jeho úřad potýkal s velkými problémy. „Každý nárůst agendy u nás znamená přijmutí nového člověka a nezvládali bychom to ani kapacitně,“ vysvětluje Radek Reindl.

První kandidáti oznamují, že se utkají o senátorské křeslo

V minulosti už Podbořany přebíraly například agendu ze stavebních úřadů, které se v sousedních obcích rušily. „Máme na sto procent obsazené kanceláře, ten nový člověk by si neměl ani kam sednout. To bychom asi museli k úřadu přistavět další budovu,“ pokračuje.

Podle Reindla by se převedení matriky i prodražilo. „Neslyšel jsem, že by někdo hovořil o zvýšení příspěvku obcím, které agendu přijmou,“ dodává starosta.