Loni v červenci se Pavlu Doksanskému z Chomutova obrátil život vzhůru nohama. Matka jejich společné potomky odvezla do Řecka a na čas s nimi kvůli tomu úplně ztratil kontakt. O děti bojuje dál, narazil ale na překážku v podobě rozsudku chomutovského soudu. Dal je do výchovy matce a zůstanou v Řecku. Podmínky, za kterých je otec může navštěvovat, blíže nestanovil.

Přesídlení do cizí země proběhlo proti vůli otce. Předcházelo mu několik let soudů o děti. „První měsíc jsem se snažil matku několikrát bez úspěchu kontaktovat. Nevěděl jsem, kde jsou, matka mi nezvedala telefon,“ líčí. Žena měla na Řecko vazby z dětství, proto muž oslovil ambasádu, která potvrdila, že je matka kontaktovala a řeší návrat do České republiky.

Jsou daleko

K tomu ale nedošlo. Otcově snaze vidět děti v Řecku bránila neochota matky, vzdálenost, finanční náročnost cesty i koronavirová opatření znemožňující vycestování ze země. Setkání se nakonec povedlo v červnu, kdy otec se svými dětmi po měsících odloučení strávil společný týden.

Doksanský se rozhodl obrátit na soud, který by upravil styk s dětmi na snesitelnou míru, protože žena návrat do České republiky už neplánuje. K jeho překvapení ale soud jeho požadavky a velkou vzdálenost nevzal na vědomí. „Soudkyně rozhodla o svěření dětí do péče matky. Rozsudkem, který soud vydal, mi byl jakýkoli kontakt s dětmi znemožněn,“ popisuje otec.

Soud podle něj další úpravu styku neřešil. A to ani přesto, že žena podle odborníků postupovala nelegálně. „Přesun dítěte do jiného státu, který není domluvený s druhým rodičem, je klasifikován jako mezinárodní únos a jedná se o nelegální jednání,“ vysvětluje zakladatel a ředitel Mezinárodního institutu pro rodinu a dítě Aleš Hodina. Aby mohl své děti vidět, musel by Doksanský za nimi létat do Řecka. 

Prakticky to není možné, zejména z finančních důvodů. „Náklady na cestu, ubytování a nějaký program s dětmi mě v létě na týden vyšel na téměř padesát tisíc korun. Peníze na to, abych létal do Řecka často, prostě nemám,“ poznamenává. Případ řešil i se „sociálkou“, nakonec se rozhodl k razantnímu kroku. Minulý týden podal na chomutovský soud trestní oznámení pro zneužití pravomoci úřední osoby. Soudkyni, která dostala jeho případ na starost, viní z podjatosti. „Nepadl jsem jí do oka už při minulých stáních, rozčílil jsem ji tím, že jsem si chtěl pořídit zvukový záznam,“ domnívá se Doksanský.

Policie se k podrobnostem, zda vede vyšetřování na chomutovském soudu a koho konkrétně se týká, vyjadřovat zatím nechtěla. Připustila ale, že v minulém týdnu trestní oznámení ve stejné či podobné záležitosti podáno bylo. „Mohu potvrdit, že chomutovská policie dne 26. listopadu přijala oznámení, které se mimo jiné týká i zneužití pravomoci úřední osoby,“ uvedla mluvčí chomutovské policie Miroslava Glogovská.

Deník se obrátil pro vyjádření na chomutovský soud, ten ho ale odkázal na státní zastupitelství, které má stížnost vyřizovat. Redakce na jeho stanovisko čeká.

Zájmy rodičů v záležitostech mezinárodních únosů dětí a pomoc při zajištění styku s dětmi poskytuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Řeší až několik desítek případů ročně. Ve statistické zprávě úřadu za rok 2015 se uvádí 52 případů únosů z České republiky do zahraničí. Podle Aleše Hodiny jsou ale mnohem častější vnitrostátní únosy, kterými si nezřídka rodiče mezi sebou vyřizují účty. Ať už se jedná o únos mezistátní nebo vnitrostátní, je podle odborníka nutné jednat rychle. „V případě zahraničních únosů se také nemůžete spoléhat jen na českou ambasádu nebo tuzemské úřady. Nezbytné je velmi rychle kontaktovat i úřady dané země, kam bylo dítě uneseno,“ dodává Hodina.