Další test Deníku se zaměřil na důvěřivost občanů Chomutova, Kadaně, Klášterce nad Ohří a Jirkova. Jak v našem testu uspějí?
Připravili jsme si pro ně neodolatelnou nabídku, za kterou jsme chtěli znát jejich osobní údaje. Úkolem testu bylo zjistit, zda najdeme v našem okrese důvěřivé či nedůvěřivé lidi. Kolik jich bude, a co všechno by ti důvěřiví byli ochotní nám sdělit.
Jménem smyšlené cestovní kanceláře jsme obvolávali náhodně vybrané lidi z okresu Chomutova s tím, že u nás získávají zdarma poukaz na dovolenou, jakou si vyberou, pro dvě osoby. Uznejme, že tato nabídka je lákavá. Pro uzavření smlouvy však bylo nutné sdělit nám okamžitě telefonickou cestou své osobní údaje, a tedy i rodné číslo.
Dva z deseti náhodně oslovených nám začali sdělovat své osobní údaje i rodné číslo. Šlo o pána z Kadaně a paní z Jirkova. Oba dva chtěli místo sebe na „dovolenou zdarma“ poslat své děti. Bez jejich vědomí nám začali sdělovat jejich rodná čísla.
V tom momentu jsme je však zastavili. Osobní údaje ani jednoho z nich jsme si nikam nezaznamenávali. Vysvětlili jsme, že se jedná o test, jestli se najde někdo, kdo bude schopný dát nám po telefonu citlivé údaje. „Zdálo se mi to podezřelé. Zkušenost s tímto zatím nemám. Nabízeli nám různé předváděcí akce, ale na rodné číslo se mě zatím nikdo neptal,“ řekla paní S. z Jirkova.
Další žena byla na vážkách a přemýšlela, že by nám své rodné číslo dala, neboť nabídka to byla, jak sama uvedla, zajímavá. Ale přeci jen v ní „červík“ nedůvěřivosti hloubal a nakonec se rozhodla správně. Většina reakcí však byla jasná a nekompromisní: „Ne. Nezlobte se, nemáme zájem.“ „Rodné číslo po telefonu nesděluji.“ „Nechceme nic zdarma. Nashle!“ Někteří nám ihned po nabídce položili telefon.
Všechna tato jednání jsme očekávali a kupodivu za ně byli i rádi. Výsledek testu není ani zarážející, ani příliš povzbudivý. I lidé na Chomutovsku se mají stále čemu učit. Rozhodně nedávat na úžasné nabídky nejen po telefonu, ale ani na přímý domovní prodej.
