Tísňovou linku 155 vytočí denně v kraji přes 300 lidí, někdy i zbytečně

Mladá studentka právě vyráží na hodinu klavíru. Když otevírá dveře bytu své učitelky, čeká ji šok. Starší žena leží na chodbě v bezvědomí. Dívka zvedá telefon a volá na tísňovou linku 155. „Byla ve stresu, ale zvládli jsme to. Položila učitelku na záda, zaklonila jí hlavu, zkontrolovala dýchání a zahájila resuscitaci přesně podle pokynů,“ vzpomíná na jeden z případů Lukáš z Ústí nad Labem, vedoucí dispečer Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje. Během své dvanáctihodinové služby odbaví 40 až 70 hovorů.

A právě náročnou práci dispečerů ve středu 15. května připomněl v krajském Ústí druhý ročník celorepublikové akce záchranářů Den linky 155. Lidé si v OC Forum mohli vyzkoušet poskytnout laickou první pomoc nebo zjistit, jak správně na 155 volat.

Jak upřesňuje mluvčí krajských záchranářů Prokop Voleník, volající jsou ve stresu často. „Chápeme to, ale vždy je důležité zachovat klid, nepanikařit a poslouchat operátora. Od volajícího potřebujeme jednoduše popsat, co se stalo a kde se to stalo, tedy adresu, číslo baráku, patro, jméno na zvonku, zkrátka vše, co nám pomůže,“ uvádí Voleník.

Chomutovské muzeum a Galerie Lurago propadnou IQLandii

V kraji slouží přes den sedm dispečerů, v noci pět. Za 24 hodin odbaví přes 300 hovorů. „Operační středisko je jako řízení letového provozu. Klid pak bývá od půl jedné do čtvrté hodiny ranní. Kolem čtvrté a páté hodiny je typický čas pro vznik mrtvic, od sedmé hodiny ranní začíná dopravní špička. Zvýšený počet volání evidujeme také o víkendech nebo prodloužených svátcích,“ popisuje Voleník.

Zdroj: Deník / Kristián Šujan

Volání na tísňovou linku evidují záchranáři ročně přes 128 tisíc, výjezdů sanitek pak kolem 93 tisíc. „Ne každé volání končí vysláním sanitky. Kolikrát po telefonu pouze poradíme, jak může volající svému příbuznému pomoci při zdravotních potížích, jaké si vzít léky nebo kam s ním má rodina v případě lehkých stavů či zranění dojet,“ sděluje mluvčí záchranářů.

V Ústeckém kraji je k dispozici 45 výjezdových posádek. Nejvíce jich zasahuje ve velkých okresních městech. „Starší generace na vesnicích je zvyklá si zajít za panem doktorem a k nám občas volají až za pět minut dvanáct, protože si mysleli, že to ještě vydrží,“ podotýká Voleník s tím, že každou půl minutu vyjedou v ČR dvě sanitky. „Většinou se dá poznat už z tónu hlasu lidí, jak závažná situace je. Dokážeme to vycítit,“ líčí dispečer Lukáš.

Uznávaný trenér Růžička v Chomutově po sestupu do první ligy skončil

Existují však i případy, kdy záchranka jede zbytečně. „Fenomén zneužívání záchranek je složitý. Někteří volající své potíže příliš dramatizují, jiní naopak bagatelizují. My vysíláme záchranku na základě informací, které nám volající poskytne. Poměrně často se nám stává, že stav dotyčného není na místě shodný s tím, co popisoval do telefonu. Jindy nám zase volající přímo do očí řekne, že jen nechtěl čekat v ordinaci u lékaře,“ dodává Voleník. Podíl zbytečných výjezdů se pohybuje kolem 30 %.

Počet volání na linku 155