Do jejich přiznání se totiž může podívat každý občan, který o to požádá. A z případných nesrovnalostí může být politikům horko.


Každá rada drahá


Majetková přiznání starostů a místostarostů chomutovských měst za loňský rok ukazují, že někteří z nich jsou úspěšnými poradci. Například primátorka Chomutova Ivana Řápková si jako soukromá daňová a účetní poradkyně vydělala za rok 680 400 korun.


Bývalá náměstkyně primátorky Jana Vaňhová si soukromým poradenstvím vydělala skoro tři sta padesát tisíc korun. Do této sumy jsou zahrnuty i její příjmy placené asistentky poslance a jejího stranického kolegy Jaroslava Krákory. Finančním poradenstvím si přivydělává také dnes už klášterecký exstarosta Tomáš Šroubek. Ve firmě, která patří jemu a jeho matce si přišel na 328 649 korun.


Správa firem


Druhým nejčastějším zdrojem příjmů je členství ve správních orgánech velkých společností. Primátorka Řápková si jako členka dozorčí rady Středočeských vodáren a Českých aerolinií přišla na 548 tisíc korun.


Náměstek Jan Řehák si jako člen dozorčí rady Krajské zdravotní a představenstva RRAÚK přišel na něco přes sto tisíc korun. Oba zmínění mají kromě výdělků také statisícové dluhy, splácejí hypoteční úvěry. Z mimochomutovských si více než sto tisíc korun ve správních radách vydělal ještě starosta Kadaně Jiří Kulhánek a to jako člen dozorčí rady Severočeské vodárenské společnosti.


Výdělek sto tisíc korun za rok je hranice. Pokud politici vydělají víc, musí to uvést v přiznání. Někteří mají všechny kolonky prázdné, jiní sice sedí v radách, ale tolik si nevydělají.

Starostové a místostarostové jsou často ve správních orgánech městských společností, tam ale odměny bývají minimální, takže to za rok ani sto tisíc korun nedá.


Mezi ty, kteří si vydělali více než sto tisíc, patří starosta Jirkova Radek Štejnar, který prostředky získal z pronájmu vlastní nemovitosti, a také chomutovská náměstkyně Marie Štáfková, která je jednatelkou rodinné firmy – pneuservisu.


Nikdo nehlídá


Do přiznání každý uvádí údaje podle svého svědomí. Nikdo totiž jejich správnost sám od sebe nekontroluje, a i pokud by se přišlo na to, že politik v přiznání zalhal, hrozí mu pokuta maximálně ve výši padesáti tisíc korun. „Jinak se to udělat nedá. Nesprávnost údajů je pokaždé problém nejen zjistit, ale hlavně dokázat. Pro volené politiky by měl být hlavní kontrolou úspěch v následujících volbách.


Případné přestupkové řízení a následná pokuta by se měly vztahovat jen na drobnosti, jako třeba když přiznání odevzdají pozdě,“ uvedl už dříve pro Deník vedoucí právní poradny Transparency International Martin Lachmann.


Pokud bude chtít politik majetkové přiznání obejít, může například majetek nabýt prostřednictvím svých příbuzných.

Nahlédnout je snadné, nikdo o to ale nemá zájem

Zjistit, kolik si vydělal starosta vašeho města či obce, je snadné. Nahlédnout může každý. Stačí si požádat u tajemníka dotyčného úřadu. Když redaktor Deníku obcházel jednotlivé úřady, nikde s nahlédnutím nebyl problém. V Chomutově, kde jako v jediném z velkých měst je možné nahlížet i přes internet, přišla odpověď i heslo obratem.

Na jiných úřadech elektronické registry nemají. Jedním z důvodů je i to, že neexistuje jednotná úprava, a každý úřad si elektronickou podobu zařizuje sám. Panují i obavy o bezpečnost stránek a tím pádem i důvěrných údajů v nich.

Elektronická forma by měla tajemníkům ulehčit práci, protože ti musí být u každého nahlížení osobně. V praxi to ale není problém, protože nikdo se do registru dívat nechodí.

Téměř nikdo se však na příjmy komunálních politiků ale dívat nechodí. Maximálně novináři, ale v menších městech za dva roky nebyl na příjmy zvědavý vůbec nikdo.