Tak jako řadě dalších malých vesnic v této zemi, také Kalku hrozí, že přijde o poslední státní instituci, která mimo jiného dává zdejším obyvatelům pocit, že jsou rovnoprávní občané České republiky.

Proč vás tak trápí, že v Kalku nebude pošta?
Zaprvé je tím ohroženo jedno pracovní místo naší poštmistrové, což se někomu může zdát jako naprostá banalita, ale u nás se pracovní příležitosti dají spočítat na pár prstech. Takže je to velmi důležité. A na stejné úrovni je skutečnost, že nechceme přijít o poštovní úřad, který jako jeden z mála udržuje v místních obyvatelích pocit rovnocennosti se zbytkem republiky.

Jak to myslíte?
Život v pohraničí není jednoduchý a má svá specifika.. Kalek je obtížně dostupný a velká část našich obyvatel jsou důchodci. Chybí tu jistota včasné lékařské pomoci, před několika lety tu byla zrušena policejní služebna, kvůli minimální státní podpoře jsme museli zrušit školu i školku, máme problém s telefonním spojením. Funguje tu jen jeden mobilní operátor, a to ještě špatně. Naše pošta není jen úřad, kde se podávají zásilky. Je to jedno z mála společenských center v obci. Když potřebujete s někým mluvit, sejdete se s ním ráno na poště nebo mu vzkážete přes paní poštmistrovou.

Jenže Česká pošta se musí chovat efektivně a pobočky na malých obcích jsou nerentabilní…
Ano, efektivita a rentabilita jsou důležité. Tomu jako ekonomka rozumím. Ovšem existuje také něco jako veřejná služba, veřejná povinnost či solidarita. Škrtnout pár malých pošt je velmi snadné. V posledních dnech diskutuji o celém problému s mnoha lidmi i odborníky. Podle nich by bylo mnohem efektivnější, kdyby se zrušila vždy jedna poštovní pobočka v každém velkém městě. Náklady na ně jsou mnohonásobně vyšší a navíc tamní obyvatelé mají často hned za rohem další poštu, všude jezdí MHD, takže by takovým zásahem byli minimálně dotčeni .

Zmínila jste vaše seniory. Znamená to, že pošta bude chybět hlavně jim?
Samozřejmě, že všem obyvatelům tří obcí, což je kromě Kalku i Načetín a Jindřichova Ves. Podle mne je naprosto jasné, že jsme všichni občané jednoho státu a máme mít stejné životní podmínky. V případě našich důchodců mi vadí, že zruší-li u nás poštu, stát na ně přenese další náklady. Nahradí-li pošta současnou doručovatelku poštovním vozem, lehce se stane, že tento vůz pojede s nedoručenou poštou zpátky do Chomutova, protože lidi zrovna doma nezastihne a ti budou muset pro zásilku či důchod jet sami do 20 km vzdáleného města. Pro důchodce jedna cesta tam a zpět představuje téměř 60 Kč. Doručovatelka už ví, v kterou dobu toho kterého občana zastihne či ne, a roznášku si může přizpůsobit.

Budete tedy ohledně vaší pošty podnikat nějaké další kroky?
Abych měla informace, oslovila jsem zástupce vedení pošty v našem regionu a komunikuji s několika starosty se stejným problémem,. Aktivně se snažíme upozorňovat na toto nespravedlivé řešení i prostřednictvím Sdružení místních samospráv. Minulý týden jsem byla na setkání starostů na krajském úřadě, kde nám bylo uzavření poboček prezentováno jako hotová věc. S tím se nehodlám smířit. Naději mi dává i ministr vnitra John, který sám takové řešení označil za nekoncepční. Doufáme, že právě jeho slova podnítí hledání lepšího řešení. Bohužel, v Kalku nemáme peníze na to, abychom mohli poštu udržet z vlastních zdrojů. Ale budeme o ni bojovat do poslední chvíle a všemi možnými způsoby. Nenecháme se odstavit na druhou kolej. Proč bychom jen proto, že nežijeme ve velkém městě, neměli mít to základní k životu, co mají tam?

Co říkáte na to, že tu chtějí zrušit poštu?

Pavel Vítek, 67 let
V postatě to znamená, že budeme muset s každou složenkou do Chomutova. Pro nás starší, je to prakticky výprava na celý den. A v zimě je to ještě komplikovanější. Teď nám paní pošťačka při rozvážce přiveze poštu, důchod nebo noviny a my jí zase dáme to, co potřebujeme poslat. Nemusíme tedy chodit po zledovatělých cestách, kde hrozí, že si zlomíme nohu. Vůbec si nedovedu představit, jak to bude, jestli nám tu poštu zruší.

Ingrid Steklá, 71 let

Už tady nemáme prakticky žádné služby a teď nám chtějí vzít i tu poslední, naší poštu. To není jen úřad, na poště se vždy dozvím řadu věcí o vesnici a našich sousedech. Paní pošťačka je místní, je moc milá a ochotná, a teď by asi přišla o práci. I to je špatné. Nechápu proč na rozhodnutí ředitelů někde v Praze musíme doplácet my, obyčejní lidé na vesnici. Nikdo si nepřijede zjistit, jak by nám zrušení pošty zkomplikovalo život.

Helga Pašková, 83 let
Narodila jsem se tu a žiji tu celý svůj život. Pošta tady vždycky byla. Za každého režimu. Proto vůbec nerozumím tomu, proč nám ji nyní chtějí vzít. Nás starších je tady hodně a nemůžeme se vším jezdit až do Chomutova. Navíc jak vím od známých z Blatna, kde už poštu nemají, tak musejí být celý den doma a čekat, kdy přijede poštovní vůz s důchodem nebo s nějakou zásilkou. Přijíždí totiž pokaždé jinak, někdy dopoledne, jindy odpoledne.