Věřící se scházejí na bohoslužbách za zemřelé, hroby se plní svíčkami, věnci a květinami. Zapálením svíčky na hřbitově se symbolicky prolíná svět živých se světem mrtvých.

Letošní Dušičky zkomplikovala nedělní ničivá vichřice, která i na hřbitovech lámala stromy a větve. Na některých byl proto kvůli bezpečnosti a odklízení škod omezen pohyb návštěvníků, správci doporučují lidem dbát zvýšené opatrnosti.

Ilustrační foto.
Vichřice skončila, nebezpečí trvá dál

Policisté a strážníci zase každoročně posilují služby v okolí hřbitovů kvůli zvýšenému riziku krádeží či vandalismu. Čekají i zvýšený provoz na silnicích, byť zřejmě ne takový, jako když jsou Dušičky o víkendu.

V kostelech po celé zemi budou vzpomínkové mše za všechny věrné zemřelé.  Každý, kdo ztratil některého ze svých blízkých, může za ně přijít zapálit svíčku či napsat jejich jména na připravené lístky.

Vzpomínka na zesnuléDušičky jsou vzpomínkou na zemřelé, kteří podle katolického pojetí nejsou ještě dokonale připraveni ke vstupu do nebe a jsou ve fázi takzvaného očišťování, které tato církev nazývá očistcem. Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici a vzpomínka na mrtvé je součástí každé mše.

Dušičky na Olšanském hřbitově. Ilustrační foto. Zdroj: DENÍK/ Vít Šimánek Veřejné slavení vzpomínky na všechny zemřelé zavedl benediktinský opat Odilo z francouzského kláštera Cluny po roce 998. Od 14. století zdomácnělo i v Římě. Zvyk slavit v ten den tři mše za zemřelé potvrdil v 18. století papež Benedikt XIV. Od roku 1915 to bylo rozšířeno na celou katolickou církev.

Dušičkám předchází první listopadový den svátek Všech svatých, který je podle katolického pojetí společnou slavností lidí, kteří již vstoupili do nebe a jsou spojeni s Kristem, který svou smrtí a zmrtvýchvstáním nebe otevřel. V anglosaských zemích je oslava památky zesnulých spojena s veselicí s názvem halloween, která v poslední době získává oblibu i v České republice.

Vichřice na Mělnicku.
Energetici zrušili kalamitní stav i v Ústeckém a Libereckém kraji