Sousedské soužití nebývá vždy úplně jednoduché. Lidé, kteří žijí v domech se zahradami v Poohří, ale spíše než hluk z cizích rádií a zakázané pálení odpadu řeší přetahovanou o komposty, kamenné zídky a někdy i o teplou postel s hady. Jejich sousedy jsou totiž užovky stromové, vzácní zástupci hadí říše, které si v Poohří vytvořily jedinečnou populaci.

Užovka stromová je sice původní český druh, v republice se ale ve větší populaci vyskytuje pouze v Podyjí, Bílých Karpatech a poté v Poohří, kde tvoří izolovanou populaci. Jak se sem dostala si nejsou odborníci úplně jistí, možná to bylo už ve starověku nebo se známou rodinou Mattoni. Užovka stromová je v Evropě kriticky ohrožený druh.

„Ztrácí své přirozené prostředí vlivem jednání člověka,“ vysvětluje herpetolog a odborník na užovky stromové Jan Dohnal. V Poohří se proto odborníci a zároveň dobrovolníci snaží populaci, která zatím čítá přibližně pět set zvířat, rozšířit. „Budujeme líhniště, což jsou vlastně oplocené kupky substrátu nebo pečujeme o kamenné zídky,“ přibližuje Radka Musilová ze spolku Zamenis.

Někoho by sice mohlo napadnout, že snažit se rozšířit zrovna hadí řady nemůže u obyvatelstva Poohří budit velké sympatie, s užovkami tu ale lidé žijí v přátelském vztahu už staletí. Jinde by obvykle až metr dlouhý had budil paniku, tady ho berou jako pevnou součást svých zahrad.

„Nebojíme se jí, nijak neublíží. Je plachá, raději před vámi uteče,“ říká Klášterečanka a zahrádkářka Jarmila Hodrová. „Jen jednou jsme se snažili užovku přenést, pro její vlastní dobro a moc jsme se jí nelíbili, za což se nám pěkně pomstila. Vypustila ochranné pižmo a kam se na tu vůni hrabe zapomenutý syreček,“ vypráví o zážitku s plazem Klášterečanka.

Podle Radky Musilové pak například vůbec není vzácností, že se had objeví pravidelně na kompostu, v koupelně nebo dokonce i v teplé posteli.

Užovka může být navíc pro zahrádkáře vítaným pomocníkem. Na Moravě, v oblasti Bílých Karpat a Beskyd dokonce obyvatelé užovce stromové přezdívají dodnes Had hospodáříček.

„Užovka stromová jako jediná z druhů užovek loví hlodavce, takže pomáhala jejich počty udržet na uzdě. Lidé byli za hada rádi, fungoval jako kočka a ještě ho nemuseli krmit, postaral se o sebe sám,“ vypráví David Číp, předseda základní organizace Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř.

Odpradávna pak lidé věřili, že vyhnání hada nebo přímo jeho zabití stáhne do domu neštěstí. Snažili se proto i různě získat jeho přízeň. „Nechávali přede dveřmi misku s mlékem. Hadi mléko nepijí, ale je to zvyk, který má kořeny pravděpodobně v mytologii starých Slovanů,“ dodává Číp.

Co dělat s užovkou na zahradě?Pokud najdete na zahradě užovku stromovou a o jejích kvalitách jsme vás nepřesvědčili, můžete se obrátit na spolek Zamenis, který si pro ni rád přijede. Kontakt a případné informace pro ty, kteří chtějí naopak s jejím šířením pomáhat najdete na www.zamenis.cz