Jedni by vodu nejraději rozdělovali na příděly a na vany udělali rysku, druzí kvůli ochlazení v tropických dnech napouští bazény vodou z kohoutku. Klášterecká radnice se rozhodla kvůli suchu upustit od kropení silnic a zalévání některé zeleně, řada lidí ale šetření s vodou kritizuje. Ve městě je podle nich dusí prach z rozpálených ulic a schnoucí stromy.

Město kvůli suchu a nedostatku vody, které se projevují i poklesem hladiny v Ohři, sice neplánuje vyhlásit zákaz zalévání zahrádek pitnou vodou a napouštění bazénů, některá úsporná opatření ale zavedlo. „Zaléváme pouze květiny a mladé stromy do pěti let věku v zámeckém parku i po městě,“ vysvětluje mluvčí klášterecké radnice Adéla Václavíková.

Řada Klášterečanů ale šetření města kritizuje. Marika Dolejší považuje rozpálené ulice za nebezpečné, a to nejen pro lidi, kterým se špatně dýchá. Myslí především na domácí mazlíčky.

„Psi v těchto vedrech trpí. Mohou si spálit bříška tlapek až do krve. Se psem chodím do parku tak, že ho ze sídliště nosím v ruce. Jenže já mám malého teriéra. Co dělají majitelé vlčáků, to nevím,“ říká Klášterečanka.

„Myslím, že od kropení by se nemělo vůbec upouštět. Pitné vody je škoda, ale ve městě, které připomíná nevětraný skleník, se nedá žít,“ dodává Dolejší.

Na suchou zeleň a suché chodníky žehrá i zastupitelka města Eva Kohoutová (KSČM). Podle ní by bylo řešením využívat pitnou vodu, pokud je té užitkové nedostatek. „Myslím si, že v řadu je vody dost aspoň na zalití stromů a nějaké osvěžení silnic kvůli prašnosti a podobně,“ míní Kohoutová.

Využívání pitné vody má ale ve městě i své odpůrce. „Je nedostatek i té užitkové, řeky vysychají, ryby hromadně umírají. Zalévat pitnou vodou je plýtvání a přeji všem zastáncům tohoto nesmyslu, aby pro ni chodili i deset kilometrů daleko, jako to musí dělat v Africe,“ říká Adam Havlík.

S dotazy od občanů ke kropení silnic se musejí vypořádávat i hasiči, kterým desítky obyvatel radí, aby namísto technických služeb vyjeli mokřit komunikace oni. Hasiči ale kropicím vozem nedisponují, lidé si ho pletou s cisternovou stříkačkou.

„Cisterna je určena k velkoobjemovému hašení, tedy dodávce velkého množství vody za velice krátký čas. Pokud bychom použili například lafety na vozidle, vodu bychom museli doplňovat každých 10 minut. Lze ji i vylévat, v tom případě se ale nejedná o kropení a požadovaný efekt přízemního ozonu se nedostaví,“ vysvětlil velitel klášterecké jednotky sboru dobrovolných hasičů Filip Foukal. Hasiči také poukazují na to, že cisterny i oni jsou vzhledem k častým požárům zapotřebí jinde.

PRVNÍ OMEZENÍ

Zákaz využívání pitné vody k zalévání zahrad nebo mytí aut, který vydala v posledních dnech řada obcí, se objevil už i na Chomutovsku. Ve středu 1. srpna se rozhodla vydat vyhlášku se zákazem obec Černovice. Její vedení se tak rozhodlo preventivně.

„Je málo vody a máme zkušenost, že lidé nešetří. Loni, kdy bylo také sucho, se nám stalo, že kvůli většímu počtu naráz napouštěných bazénů voda úplně došla. Byli jsme bez ní půl dne,“ říká starosta Petr Beran. Nadále také na Chomutovsku platí zákaz odebírat vodu z vodních toků Hačka, Hutná II a Srpina.