Lesy na Chomutovsku a v celých horách ohrožuje houba. Nebývale se rozšířila a hrozí, že zahubí mnoho stromů. Místo smrkového lesa by pak zely holé pláně.

Jehličnany ohrožuje kloubnatka smrková. „Týká se to smrku pichlavého, smrkům ztepilým houba problém nedělá,“ říká Zbyněk Šobr, šéf klášterecké Lesní správy, pod kterou spadá většina lesů na Chomutovsku.

Holé stráně během tří až pěti let?

Podle odborníků hrozí i scénář, že by během tří až pěti let mohly smrky uschnout. „Na Chomutovsku jsou zhruba dva tisíce hektarů smrků pichlavého, ale jsou prosázené i jinými dřevinami. Zatím se zdá, že u nás je výrazně menší poškození než třeba na Mostecku či Litvínovsku,“ nevidí situaci černě Zbyněk Šobr.

Pokud by se však kloubnatka dále rozšiřovala, nastal by velký problém. „Museli bychom les vytěžit, vznikly by holiny. V otevřených prostorech by bylo narušeno mikroklima,“ vysvětluje šéf lesní správy.

Situace v lese je v rukou přírody, lesáci si s houbou neporadí. „Není proti tomu obrana, v Evropě s tím nejsou zkušenosti. Výzkumníci zatím nedokázali říct, proč se houba tak rozmnožila,“ dodává Šobr. Krušné hory patří mezi jednu z mála oblastí, kde jsou smrky pichlavé vysázené jako lesní porosty.

Houba odebírá vodu, ničí jehličí

A jak houba smrkům škodí? „Napadá jehličí, tím znemožňuje asimilaci,“ vysvětluje chomutovský mykolog Jiří Roth. Podle něho kloubnatka ucpává i mízní cévy. „Strom nemůže přijímat potravu, vodu a postupně se oslabuje,“ přibližuje další působení houby.

Dodává, že může jít o souběh více faktorů. „Když je sucho, houby rostou v živém stromě, odebírají vodu. Mohl by se z toho vzpamatovat, pokud je ale sucho, nemá možnost získat dostatek vody,“ upřesňuje Roth. Stromy tak uschnou.

Smrk pichlavý byl do Krušných hor dovezen ze Severní Ameriky. Jeho povoskované jehličí dobře odolávalo zplodinám z elektráren. Běžně pichláč se stříbrným jehličím roste jako dekorace v parcích a zahradách.