Den, kdy mohl koupit rozpadlé stavení v Lestkově, považuje Jiří Spilka za jeden z nejšťastnějších. Že byla hrázděnka z 19. století ve špatném stavu a dvůr vypadal jako smetiště, nehrálo až takovou roli. Podstatné bylo, že se směl vrátit do místa, kde po staletí žili jeho předkové. Jakmile bude obnova kompletně dokončená, plánuje zpřístupnit hospodářské budovy i část domu veřejnosti. Rád by totiž připomněl, jak se v této oblasti kdysi žilo.

„Jakmile jsem na toto místo přišel, hned jsem věděl, že jsem tu doma,“ popsal své pocity padesátiletý potomek odsunutých Němců. Sám prožil dětství v paneláku na sídlišti v Kadani, jezdíval ale na prázdniny k pratetě do Klášterce nad Ohří, která mu vyprávěla o životě i zvycích v Lestkově.

Po revoluci rodina získala stavení zpět, byla ale zdevastovaná a dům čpěl močí, protože se v něm chovala prasata. Byla dokonce i v patře. Majetek tak šel do prodeje. Zájem o něj o mnoho let později projevil právě až Jiří Spilka, tehdy vystudovaný zootechnik, který se živě zajímal o historii, a toužil po zemědělské usedlosti, v níž by mohl žít a hospodařit. Začátkem milénia oslovil tehdejší vlastníky, jestli by mu bývalý rodinný majetek neprodali, a ti souhlasili. Nastěhovat se mohl se ženou v roce 2010, kdy skončily největší záchranné práce.

Přírodovědec Jiří Roth se zpracovanou léčivou houbou zvanou reishi.
Roste u nás léčivá houba, kterou oceňovali už čínští císaři, říká mykolog

„Když jsme začali s obnovou, dům neměl střechu, hrázdění bylo prolezlé houbou a také z ostatních budov zbyla jen torza,“ zavzpomínal Jiří Spilka. Přesto se rozhodl, že zachová, co jen půjde a stavby obnoví s pomocí historických snímků. To se mu také do velké míry podařilo.

„Dům má stejný půdorys. Tam kde byly dveře, jsou dveře i dnes, stejně tak i okna včetně stejné velikosti. Jen mi úřady kvůli bezpečnosti a novým normám nedovolily obnovit černou kuchyň a dům je o metr a půl vyšší,“ mrzí majitele, který vše financuje díky práci v německé fabrice.

Postupně obnovil i kamennou stodolu, výminek, původní chlévy a nechal vystavět věžovitý suchý sklep. Přidanou estetickou hodnotu stavbám dává ostění z hořického pískovce a vestavěné sochy od Vladimíra Taclíka. Dům je z velké části vybavení původním nábytkem, například malovanými barokními selskými skříněmi, které se Jiří Spilka naučil renovovat.

Elektromobil - Ilustrační foto.
Sever dá elektroautům srdce. Baterie by se mohly vyrábět v Prunéřově

Existenci hrázděného domu v Lestkově dokazují archivní záznamy z poloviny 19. století, ve skutečnosti má ale i mnohem starší části. „Kamenná dlažba ve stodole je podle historiků ze 14. až 15. století. Nevěděli jsme o ní, protože byla zanesená hlínou. Jak jsem ale zametal, postupně jsem odmetl nejvyšší kámen a pak nacházel i další,“ potěšil objev majitele.

Během prací nalezl v rozvalinách a hluboko pod vrstvami hlíny i řadu historických předmětů. Mezi nimi jsou prastaré střepy a nástroje. Dochovaly se například saně po jeho dědovi, bič na koně či takzvaná panenka, která slouží k naklepávání kosy.

Právě na nálezech, ale také vyprávění o dřívějších tradicích a každodenním životě lidí, kteří tam žili do druhé světové války, plánuje Jiří Spilka založit expozici. Spolupracuje na tom s odborníky. Politiku chce nechat stranou, protože odsun Němců stále ještě představuje citlivé téma. „Minulost nezměníme. Chtěl bych to tu ale upravit pro další generace a jednou jí to předat. Necítím se ani tak jako majitel, ale správce, který se o to vše stará,“ uzavírá.