Lázně Evženie nejsou lázněmi v pravém slova smyslu. V dnešní podobě jde spíše o wellness. Vedení Klášterce si proto nechalo zpracovat analýzu rozvoje lázeňství a chce co nejdříve přijmout klíčové rozhodnutí, které lázně posune dál a zajistí, aby nepřišly o svůj statut.

Klášterec nad Ohří má tři minerální prameny, oficiálně uznaný léčivý zdroj i povolení k jeho využívání. V areálu lázní ale chybí nonstop provoz se zdravotnickou péčí a více ubytovacích kapacit. Vadí také, že minerálku je možné jen pít, ačkoli se hodí pro léčbu pohybového ústrojí. Lázně totiž nenabízejí koupele. „Nejsme lázně,“ zkonstatoval zastupitel a radní pro komunikaci a cestovní ruch Vojtěch Marvan (Soukromníci), který zastupitele seznámil s analýzou. „Z 6200 měst a obcí v Česku jsou ve zhruba dvou stech přírodní léčebné lázně, z toho má jen 35 z nich oficiálně přiznán statut lázeňského místa a jsou na indikačním seznamu. My jsme na něm, mohli by k nám posílat pacienty. Jenže je tu problém, že lázeňskou péči neprovozujeme,“ vyložil, v jak paradoxní situaci se město nachází.

Dosud mělo vedení za to, že jeho „značku“ lázně nic neohrožuje. Situace se změnila poté, co dostala společnost ARC-MED od ministerstva zdravotnictví povolení pro správu kláštereckých léčebných pramenů do roku 2020 spolu s podmínkou, že musí být lázeňská léčebně rehabilitační péče zahájena nejpozději 1. července. „Dosud se povolení vydávalo bez podmínek,“ podotkl klášterecký starosta Štefan Drozd (Soukromníci). „Hned jsme se pustili do řešení, i když myslím, že termín nebude striktně daný. Určitá hrozba tu ale je,“ připustil.

Krátká doba, kterou má město na zvládnutí situace, zastupitele zaskočila. „Od kdy víme o datu 1. července?“ zajímalo například Václava Homolku (KSČM). Podle starosty přišlo povolení s termínem před Vánoci, poté rada svolala první jednání, aby si ujasnila další postup.

Zastupitelé aktuálně uvažují o třech variantách, které mohou pomoci k rozvoji lázní a zajištění financí. Mezi nimi je prodej areálu soukromému investorovi, vstup města do obchodního partnerství se soukromým subjektem nebo provozování lázní skrze městskou společnost se stoprocentním podílem. To se však v minulosti ukázalo jako drahé. Možnost zůstat u současného stavu zastupitelé zavrhli. Odporovalo by to strategickému plánu města, který počítá s lázeňstvím jako s jedním z hlavních cílů rozvoje. „Lázeňství provozovat chceme. Jen je zatím předčasné mluvit o tom, kterou variantu zvolíme,“ řekl starosta.

Smělý projekt se naplnil jen z částiPrvní ze tří léčivých pramenů v Klášterci objevili v roce 1883. Jmenují se Evženie, Městský pramen a Klášterecký pramen. V roce 2000 vznikl podnikatelský záměr pro využití lázeňské zóny. Výstavba a obnova lázeňské infrastruktury pohltila 100 milionů korun, 93 město získalo z dotací. Ačkoli se počítalo s výstavbou několika hotelů, nedošlo k tomu.