Čistá forma a bílá barva s velkými plochami skla v duchu meierovské architektury vedle stavby z 19. století. Architektonická studie nového lázeňského domu v Klášterci nad Ohří vypadá až provokativně vzhledem k okolním historickým budovám a blízkosti památkové zóny.

Právě tento kontrast v podání architekta Jaroslava Ševčíka a Arch Z Studia ale oslovil představenstvo Lázní Evženie, které ho vybralo ze tří návrhů jako vítězný. Veřejnost se s ním mohla seznámit v úterý 7. února v kulturním centru. Zazněla tam i kritika.

„Cílem návrhu bylo vytvořit moderní nadčasový objekt, který si nehraje na to, že by se přizpůsoboval stávající zástavbě. Naopak se od ní liší. Stává se na té zelené louce jakousi osobností sám o sobě,“ představil studii architekt Ševčík. „Architektura je pojatá jako jednoduchá, minimalistická, kubistická. Počítáme, že budou využity nejmodernější technologie,“ doplnil kreativec, kterému je blízký přístup slavného architekta Richarda Meiera.

Vzhledem k energetické náročnosti balneoprovozu počítá s fotovoltaickými panely a tepelnými čerpadly. Se starší lázeňskou budovou, postavenou v tomto tisíciletí, má být nový objekt spojený jednoduchým krystalickým krkem.

Architekt Ševčík a jeho studio má za sebou řadu zdařilých návrhů, které už byly zhmotněné. Jedná se například o Aquacentrum Vrchlabí, lékařský dům s wellness v Zubří nebo oceňovanou rekonstrukci baťovského Obchodního domu Zlín.

Nový lázeňský dům v Klášterci nad Ohří má do lázeňského areálu vnést to, co mu bolestně chybí. Více lůžek pro hosty, další restauraci a služby, které mají spolu s gastroprovozem sloužit také Kláštereckým a dalším lidem z okolí. Architektonická studie řeší celý areál s původními Lázněmi Evženie, historickou budovou Restaurace Peřeje, starou i novou stáčírnou, altánem a parkem.

close Lázeňský dům Evženie v Klášterci nad Ohří. info Zdroj: Deník/ Miroslava Šebestová zoom_in Lázeňský dům Evženie v Klášterci nad Ohří. Archivní foto

Podle zadání města bude hotelová část hostit až dvě stě lidí v pohodlných dvoulůžkových pokojích s vlastním sociálním zázemím. Každý pokoj bude mít svou lodžii nebo terasu s výhledem na řeku a do zeleně. Vstupní a lázeňská část budou mít recepci, prostorný lobby bar, salonek a restauraci pro sto lidí. Součástí bude venkovní terasa s návazností na nový park a kolonádu podél řeky. Prostor uvnitř bude patřit také ordinacím, ošetřovnám lékařů a pracovištím, kde se bude praktikovat vodoléčba, elektroléčba a masáže. Součástí objektu bude tělocvična a posilovna. Střecha je plánovaná jako pobytová terasa se zelení. Parkování bude z větší části podzemní.

Obyvatelé města, kterých přišlo na veřejné představení vítězného návrhu kolem padesáti, mohli dotazovat jak představitele města a architekta, tak i balneologa a Michala Gaubeho, který je předsedou představenstva společnosti Lázně Evženie. V té má podíl 51 procent společnost Priessnitzovy léčebné lázně Jeseníky a 49 procent město Klášterec nad Ohří.

Lidé se zajímali například o to, proč v nové budově není bazén a zdali nová restaurace pro sto lidí bude dostatečná pro dvě stě lázeňských hostů a současně i hosty zvenčí.

„V novém objektu bazén nemáme, ale předpokládáme, že je bazén ve stávajícím objektu, a ten projde rekonstrukcí,“ reagoval Gaube. Nová restaurace má podle jeho slov sloužit jako jídelna pro lázeňské hosty, kteří se budou točit ve dvou kolech. „Určitě bude přístupná i pro lidi zvenčí, přesto si ale myslím, že pro ně bude Restaurace Peřeje zajímavější,“ dodal v souvislosti se zavedeným podnikem v památkově chráněné budově.

Nekoresponduje s okolím

Zazněl i kritický názor, který sdílí část Kláštereckých. Z výsledné architektonické formy je zklamaný například Marek Mědílek. „Konkrétně mi vadí to, že řešený návrh podle mého názoru vůbec nekoresponduje s okolím, kontext okolního místa je daný stávajícím lázeňským areálem a především historickými budovami z konce 19. století,“ namítl. „Architektonický výraz podle mě působí příliš kontrastně a z mého pohledu zkrátka nepatřičně pro danou lokalitu,“ dodal.

Nesouhlas zaznívá i na sociálních sítích, kde část lidí návrh lázeňského domu odsuzuje jako „krabici“. „Klášterec bude za chvíli jedna velká krabice,“ uvedla například Zuzana Schebestová. Další skupina však pojetí přeje. „A já tyhle krabice obdivuji. Stejně jako prvorepublikový funkcionalismus. Je to světlé, jednoduché, elegantní a praktické,“ poznamenala Iveta Vlková.

Náklady na zpracování architektonické studie dosáhly 300 tisíc. Samotné náklady na výstavbu jsou odhadované na 300 milionů korun, hrazené mají být podle poměru podílnictví v akciové společnosti, kdy městu připadá menší díl. „Každý rok si určité prostředky odkládáme. Připravujeme se podobně, jako jsme se připravovali na financování kulturního centra,“ připomněl starosta Klášterce nad Ohří Štefan Drozd. „Usilovat budeme také o dotace,“ doplnil.

Nový lázeňský dům by měl být postaven v roce 2026.

Základní technické údaje projektu:

zastavěná plocha zhruba 2500 m2
obestavěný prostor 38 000 m3

počet pokojů 100
počet lůžek 200

kapacita restaurace 100 osob
počet parkovacích stání 72 podzemních stání, 20 nadzemních stání