Nové kulturní centrum stojí v místě, kde všichni pamatují zhruba šedesát let starý kulturák. Jeho podstatu obalila daleko větší a moderní stavba, která svými jednoduchými tvary a minimalistickým vyzněním připomíná skvělou skandinávskou architekturu. Přes jednoduchost má její vnitřní prostor hřejivou atmosféru a láká k odpočinku. Skandinávci tomu říkají hygge. Je to i kvalita, o kterou usilovali architekti Dalibor a Helena Borákovi.

„Akorát není ten sál opticky nějak menší? Vypadá menší, je to ale krása. Luxus,“ rozplývají se návštěvníci, když vstoupí do prostoru s jevištěm. Mnozí tam zažili taneční, plesy a sledovali divadelní kusy.

„Já jsem sem ve čtrnácti chodila na diskotéky a bylo to skvělý. Zakázaný,“ rozhlíží se po prostoru 42letá Petra Jansová. „Celý dům teď vypadá úžasně, je to moderní, krásné, velké a světlé,“ chválí nový vzhled evropské úrovně.

Pohled do haly nového kulturního centra.
Unikátní budova v Klášterci. Kulturní centrum si lidé zahřejí vlastním teplem

Diskotékami na stejném místě začínala i o rok starší Šárka Taflíková. „Tehdy ale bylo tohle schodiště, které je teď uvnitř budovy, před hlavním vchodem. Když byly plesy, kouřili jsme na nich,“ potutelně se usmívá. „Je nesrovnatelné, jak to tu vypadá teď. Bývala to taková postkomunistická budova,“ míní.

O generaci starší manželé Kabátovi sem chodili na takzvané čaje, pamatují také spoustu kulturních představení a časy, kdy se tu ještě promítaly filmy. „Pamatuji si to tady od začátku, protože jsem jako dítě školou povinné pomáhal čistit cihly, když se to tu stavělo," upozornil 67letý Klášterečan.

Lidí, kteří na přelomu padesátých a šedesátých let pomáhali se stavbou původního kulturáku, přišlo více. Řadě z nich je dnes přes sedmdesát. Mezi nimi jsou i Ludmila Karnetová s kamarádkou Pavlou Hrdličkovou, které tehdy jezdily do kadaňské všeobecné vzdělávací školy a měly povinnou praxi na stavbě.

Klášterec nad Ohří dokončil nové kulturní centrum. (6.1. 2022)Klášterec nad Ohří dokončil nové kulturní centrum. (6.1. 2022)Zdroj: Deník/Roman Dušek

„Půlka studujících jezdila do ZKL, půlka sem na kulturák, co se tady stavěl. My nahazovali cihly dole, jak je jeviště. Moc nám to ale nešlo lžící, tak jsme brali maltu rukou. Plesk a ono to tam drželo,“ zavzpomínala.

Nové uspořádání kulturního stánku bralo většině přítomných dech. Petr Burget, který dorazil se ženou, dcerou, maminkou a dalšími příbuznými, měl jen slova chvály. „Opravdu moc se mi líbí knihovna i to, že je oddělení pro děti a pro dospělé úplně oddělené. To je super. Děti si většinou nevydrží číst v klidu, motají se pak mezi dospěláky,“ zmínil. Ještě více ho nadchlo zjištění, že jsou v budově dva bary. „Když jsme sem chodívali na plesy, byl tu jen jeden a nikdy kapacitně nestíhal. Navíc koukám, že mají Plzeň za 45,“ rozlil se mu po tváři spokojený úsměv.

Při sobotním slavnostním otevření kulturnímu centru požehnal litoměřický biskup Jan Baxant. S celkovými náklady 188 milionů se jedná o jednou z největších a nejvýznamnějších staveb posledních let. Plně v provozu bude od pondělí 10. ledna.