Kryštofovy Hamry? Místo na konci světa, říkají místní. Ale krásné

„Je to proto, že je u nás krásně,“ míní Martin Apolen. „Kryštofky jsou na konci světa, jak říkáme. Nejsou průjezdné, takže když je chcete vidět, musíte mít opravdu namířeno tam. A stejně to k nám lidi láká, turisté rádi chodí k Přísečnici,“ doplnil.

Sám je jednou nohou v Kadani, kde je známý jako velitel hasičů, k trvalému pobytu se ale přihlásil v Kryštofových Hamrech. Původně byl vedený praktickými důvody. Chtěl na chatu pořídit tepelné čerpadlo a žádal o dotaci. „Už jsem ale přihlášený zůstal, protože tu stejně chci bydlet. Řekl bych, že to tak má vícero lidí – koupí si chalupu a pak zůstanou. Je tu fakt hezky,“ dodává.

Kadaň využije odpadní teplo ze zimního stadionu. Vyhřeje jím bazén

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, v jakých dalších obcích na Chomutovsku ubylo nebo přibylo obyvatel v rozmezí let 2011 až 2021. O 45 procent více je lidí ve Strupčicích, kde se bouřlivě staví rodinné domy, a o 56 procent v Pesvicích.

„U nás je to také novou výstavbou. Prodali jsme stavební pozemky a lidé se nám hrnou,“ uvedla pesvická starostka Marie Žovínová. „A ještě porosteme, protože se bude síťovat osmnáct parcel, které má v majetku soukromý vlastník. Příští rok zjara by se měly prodávat,“ doplnila. Malé vesničce mnoho nechybí do dvou set obyvatel, vedení se aktivně snaží, aby se dosáhla počtu 250.

Naopak nejvíc se podle statistiků vylidnilo horské městečko Výsluní, které v posledním desetiletí přišlo téměř o pětinu lidí. Za ním se řadí Kovářská a Všehrdy.

Podle starosty Výsluní Ladislava Kareše jde ale jen o suchá čísla, která nemají mnoho společného s realitou. „Z mého pohledu to u nás naopak stále víc žije. Lidé se sem stěhují a opravují domy, které dříve vypadaly jako ruiny. Zabydlená je většina,“ poznamenal. „Zdá se mi ale, že tu spousta lidí bydlí, aniž by byli hlášení. Také tu možná dříve žily početnější rodiny,“ zamýšlí se.

Na Hrádek vracejí původní nábytek, zámek v Klášterci ukáže poklady z půdy

O patnáct procent místních přišla Kovářská. Podle matrikářky za propadem stojí hlavně úmrtí starších obyvatel, kterých je městysu převážná část. „Úmrtí bohužel řešíme ve velké míře. Zčásti to bylo kvůli pandemii, která s námi zamávala, ale nejen kvůli ní,“ uvedla matrikářka Iveta Šteinerová. „Lidé se také stěhují pryč, někteří naopak přicházejí k nám, je jich ale méně. Není tu moc práce,“ dodala.

Všehrdy měly přijít o 14 procent obyvatel. V tomto případě ale vedení obce upozorňuje na šotka. „V některém období byl zřejmě špatně zaznamenán údaj na Českém statistickém úřadě – nejspíš se započítali i odsouzení ze zdejší věznice,“ myslí si starostka Petra Březinová. Statistici totiž obci v roce 2011 přisoudili více než šest set místních a po dekádě o 88 méně, stále se však jednalo o zhruba pět se obyvatel.

„Ve skutečnosti je nás ale kolem sto padesáti. Žiji ve Všehrdech dvanáct let a toto číslo se zůstává takřka neměnné,“ upozornila starostka.

Úbytek obyvatel je patrný ve všech velkých městech Chomutovska. Samotný Chomutov přišel o 5,8 procent lidí. Z původních 48 328 jich zůstává 45 549. Největší propad je vidět ve Vejprtech, které mají o 8,6 procent lidí méně. Počty klesly z 2950 na 2695.