Hornictví ovlivňovalo vývoj oblasti po staletí bez ohledu na státní hranice. Zda se Krušnohoří dostane na seznam UNESCO se rozhodne začátkem července v ázerbajdžánském Baku.
Krušné hory podávají výjimečné svědectví o vlivu českého a saského rudního hornictví pro rozvoj důlních a úpravárenských technologií a vznik nových vědeckých poznatků. Od renesance do nedávné minulosti byla tato oblast významným technologickým a vědeckým centrem. Dále také vytvoření prvních geologických map, vydání zásadních příruček a učebnic hornictví a hutnictví, zejména De re metallica Georgia Agricoly z roku 1556, nebo založení nejstarší dosud existující báňské vysoké školy na světě ve Freibergu (1765).
Význam Krušných hor pro světové dědictví dokládá velké množství dochovaných hornických lokalit. Sedmnáct jich je na německé a pět na české straně. A právě ty mají být na seznamu UNESCO.
Ústecký kraj nominoval Měděnec a k němu náležící vrch Mědník, štolu Marie Pomocné, štolu Země zaslíbená, Krupku a její historické centrum, štolu Starý Martin, kapli sv. Wolfganga na Cínovci, starou hornickou stezku z Dolní do Horní Krupky a Rýžoviště.
