Povodně, záplavy, zátopy. Velká voda, přicházející náhle a nečekaně, o sobě dává vědět rok co rok. Někdy více, někdy méně. Její sílu a nespoutanost pociťuje pravidelně také Chomutovsko. A třebaže na tom nejsme zdaleka nejhůře, i u nás její řádění dobře známe.

Právě uplynulé záplavy ustál náš region tentokrát vcelku dobře. „Oproti ostatním jsme špatně nedopadli. Již tradičně se zvedly hladiny Ohře a Chomutovky, naštěstí to ale nebylo v takové míře, jako třeba Labe," říká mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský. „Chomutovka se z břehů vylila okolo Údlic a dále. Ohře byla usměrněna díky Nechranické přehradě, která nápor nové vody zvládla a zmenšila tak riziko povodňové vlny."

Velkým problémem se staly také přívalové deště. Nečekaný příděl vody nadělal problémy obyvatelům mnoha obcí, nejhůře dopadli asi v Údlicích, Otvicích a Zaječicích.

Události nedávných dnů a týdnů vyvolávají otázku, jestli byl někdy v minulosti náš region postižen velkými povodněmi. Posuďte sami při nahlédnutí do nedaleké historie minulého století.

Únor 1909

Tání sněhu a ledu se opět neblaze projevilo na všech tocích Chomutovska. U kamenného mostu v Horní Vsi se nahromadily mohutné ledové kry, takže voda zatopila silnici z Bezručova údolí. V Údlicích zaplavila povodeň mnoho domů, také silnici v Přečaplech, protrhla hráz v Nezabylicích a strhla mlýn v Bílencích. Povodeň zasáhla i Spořice a Droužkovice, kde došlo k zatopení mnoha domů.

Prosinec 1913

V okolí Kadaně zaplavil Bystřický potok četná pole, louky a obec Bystřici. Ve dvorech stála voda na čtvrt metru vysoko, dobytek musel být odehnán do výše položených míst. U Kadaně bylo na osmdesát domů ve vodě, ohrožena byla dolní část města a musely být vyklizeny domy. Z břehů vystoupil Prunéřovský potok a řeka Ohře. Velkou vodu měla i Bílina a její přítoky, což ohrožovalo široké území Jirkovska.

Leden 1917

Rychlé tání sněhu, umocněné deštěm, přineslo povodně v nižších polohách. Síla Chomutovky strhla břehy, katastrofální následky odnesla Horní Ves, Chomutov, Údlice, Nezabylice, Přečaply a další. V kronice Údlic se píše: „Voda se dostala až na náměstí. Bylo povoláno vojsko a byly velké škody. Kohnova koželužna utrpěla škodu za 6000 rak. K."(dnes přibližně šest set tisíc korun pozn. redakce)

Červenec 1931

Dne 6. července odpoledne bylo celé území česko saské hranice v Krušných horách zasaženo průtrží mračen, která u nás postihla hlavně Vejprtsko. Škody na české straně byly odhadovány na 120 milionů korun. O dva měsíce později zavinila průtrž mračen nad Jirkovem škody v zahradách a na polích. Zvýšený stav vody na Bílině působí další škody. Povodeň poškodila také mlýnskou pekárnu u náhonu.

Leden 1932

Lijáky lednových dnů rozvodnily Chomutovku natolik, že vystoupila z břehů. Byl zastaven provoz na silnici od Třetího mlýna do Hory Sv. Šebestiána. V Horní Vsi voda vyvrátila stromy, strhla vedení elektrického osvětlení, zničila cesty a zaplavila domy. Byly poškozeny základy kostela svaté Barbory a narušen železniční most pod kostelem. Porušen byl i řad městského vodovodu a část města byla tři dny bez vody.

Únor 1933

Následkem náhlé oblevy a silných dešťů se rozvodnila hladina Chomutovky a četní obyvatelé Nezabylic museli v noci opustit své domovy, protože do nich pronikla voda. Ušetřeno nebylo ani Jirkovsko. U Ervěnic se dal na Bílině do pohybu led, zatarasil mosty a jezy, které zčásti také strhl. Led musel být posléze na mnoha místech odstřelován. Velká voda také ohrozila těžbu na dolech Hedvika a Ella.

Únor, červen 1937

Únorové tání sněhu způsobilo v tomto roce obzvláště nebezpečnou povodeň na Ohři. Ledy v celkové délce několika kilometrů zatarasily říční koryto, voda se rozlila po okolí a pronikla i do přilehlých měst a obcí. V červnu tohoto roku udeřil vodní živel podruhé. Tentokrát zasáhl celé povodí Chomutovky. Kromě obvyklých škod byl také značně poškozen regulovaný úsek říčky mezi Chomutovem a Údlicemi.

Červen 1955

Z poválečné doby měla snad nejhorší následky červnová povodeň na Černém potoce. Po mimořádně intenzivním přívalovém dešti začala voda v potoce rychle stoupat. Strhla několik mostů a poškodila Kovářskou a Černý potok. Na saské straně, kam voda odtékala, zahynulo několik lidí. Kulminační průtok byl stanoven na 278 metrů krychlových za sekundu, což by se mohlo podle vyjádření Hydrometeorologického ústavu v Praze rovnat téměř tisícileté vodě.

 

(Zdroj následujícího textu: „Památky, příroda, život" Vlastivědný čtvrtletník Okresního muzea v Chomutově, autor Z. Binterová)