Každý třináctý předškolák na Chomutovsku má oční vadu. Zjistili to odborníci v rámci preventivní akce nazvané „Koukají na nás správně?“. Bez ní by se o svých problémech s očima děti dozvěděly až o dost později. A už by mohlo být pozdě.

Odborníci se speciálním přístrojem objeli v minulých měscících mateřské školky v Chomutově, Jirkově, Kadani a Klášterci. Zkontrolovali více než jedenáct set dětí a u osmdesáti tří zjistili nějakou vadu. Rodiče těchto dětí dostali výsledky a doporučení, aby zašli se svým dítětem k očnímu specialistovi, který může ihned zahájit léčení.

Z dioptrických očních vad trpí děti na Chomutovsku nejčastěji dalekozrakostí, kterou těsně následuje krátkozrakost.

U některých kontrolovaných dětí se bohužel objevila i anizometrie, což je rozdílný nález na obou očích. Ta pak způsobuje tupozrakost. „Při tupozrakosti jedno oko stále slábne a může se stát, že jednou dítě uvidí jen na jedno oko,“ vysvětluje vrchní ortoptická sestra Anna Chmelířová.

Následky jsou pak zřejmé. Snížení bezpečnosti dítěte, horší uplatnění v budoucnosti, ale i celková slepota.

Tupozrakost se přitom dá léčit nejdéle v šesti až osmi letech. Čím dříve se vada zjistí, tím dříve se může napravit, a tím je větší šance, že bude léčba úspěšná. „Úspěšnost se totiž odvíjí od věku dítěte,“ upozorňuje rodiče Anna Chmelířová. Podle ní například u tupozrakosti je pravděpodobnost vyléčení u dvouletého dítěte okolo devadesáti procent, zatímco u šestiletého to je už jen jednapadesát procent. Pokud tedy mají rodiče sebemenší pochybnosti o kvalitě zraku jejich dětí, měli by vyhledat lékaře.

To že dítě nevidí dobře, totiž nikomu neřekne. Samo totiž neví, že vidí například rozmazaně. „Teprve u lékaře, který mu dá brýle, pak samo přizná: maminko já to vidím a před tím jsem to neviděl,“ říká ze své zkušenosti Chmelířová.