Do kostela sv. Ignáce v Chomutově se vrátí historické památky, o jejichž existenci věděl jen málokdo. Jedná se o oltářní obraz svatého Ignáce, který namaloval Vilém Kandler ve druhé polovině 19. století, a barokní varhany. Ty dosud zdobily Karolinum, symbol Univerzity Karlovy. Do Chomutova je převezou ještě v dubnu.

Oltářní obraz z Chomutova nikdy nezmizel, věděl to ale málokdo. V minulosti ho totiž poničili vojáci, kteří si z něj udělali terč a vystříhali z něj důležité části včetně tváře sv. Ignáce, andělů a pohledů na historický Chomutov. Později měl být obraz odstraněný jako bezcenný.

„Když se uvažovalo o jeho likvidaci, ujal se ho muzejní kurátor a konzervátor Radek Zozulák, kterému ho bylo líto vyhodit. Uložil ho do speciálně vyrobeného tubusu,“ uvedl ředitel Chomutovské knihovny Bedřich Fryč. Do správy této příspěvkové organizace spadá i kostel. „My se o existenci oltářního obrazu dozvěděli zhruba před čtrnácti dny, když jsme se sešli kvůli přípravám nového nasvícení kostela a byli u toho i pracovníci muzea. Zmínili se o tom, když jsme řešili, jak pojmout prostor nad oltářem,“ uvedl ředitel.

Hned na konci uplynulého týdne nechal obraz odborně zhodnotit a organizace plánuje jeho obnovení, ačkoli půjde o náročnou práci. Návrh na restaurování zpracovává akademická malířka Milena Nečásková z Restaurátorské umělecké společnosti Brandl.

„Stav obrazu je na jednu stranu katastrofální. Podstatné části chybí, někdo je vyřízl. Utrpěl také tím, že byl dlouhodobě srolovaný a neměl podporu, takže jsou tam zlomy,“ zhodnotila odbornice. „Na druhou stranu je ale zrestaurování možné. Obraz se dá podlepit, strukturálně zajistit a malby můžeme doplnit. Bude se jednat o volnou rekonstrukci malby, protože máme sice fotografii, jak původně vypadala, chybí ale detaily, takže není možné napodobit rukopis malíře,“ doplnila. Restaurátorské práce na obraze by podle odbornice měly trvat přibližně rok. Kalkulace ještě není hotová.

Jedním z detailů, který není možné z fotografie vyčíst a z obrazu je vyříznutý, je městská veduta. Akademická malířka a město kvůli tomu žádají o pomoc veřejnost. Pomohly by fotografie z rodinných archivů, i když byly pořizované soukromě a ne kvůli zachycení stavby. Podobně by mohly snímky pomoci i s dotvořením menšího obrazu, který byl kdysi zavěšený nad velkým oltářním dílem.

Ještě v dubnu se do Chomutova vrátí také barokní varhany. Ani o jejich existenci město nevědělo. První zprávu zachytil loni v září náměstek primátora Milan Märc, který má na starosti oblast kultury. „Je to zvláštní příběh. Naše školy se účastnily výtvarné soutěže u příležitosti sympozia Nezapomeneme, pořádaného Univerzitou Karlovou jako připomenutí holocaustu. Tváří soutěže se stal chomutovský žák Matyáš Rychter, cenu v Praze získali i další naši žáci,“ připomněl Märc. „A právě tam se mě děkan zeptal, jestli vím, že jsou v Karolinu varhany z chomutovského kostela,“ dodal. Poté nabraly události rychlý spád. Univerzita Karlova se Chomutovu ozvala se zprávou, že se nástroj může vrátit, protože do velké auly historického Karolina nechává vyrobit nové varhany.

Půjde však pouze o barokní skříň varhan, hrací stroj s píšťalami je už déle součástí varhan v kostele sv. Vojtěcha v Praze. Vnitřní část nástroje tak bude město řešit až následně. Náklady mohou dosahovat 10 milionů korun.

Kostel sv. Ignáce patří mezi svatostánky litoměřické diecéze, na sto let byl ale propůjčen městu. Nárazově se v něm pořádají kulturní a společenské akce. Podle ředitele Fryče tomu však jeho stav dostatečně neodpovídá. „Jednou z našich priorit je proto dát kostel co nejvíce do pořádku za spolupráce města a církve, i když to bude trvat delší dobu,“ uzavřel.