Kliknutím zvětšíteSpoluzakladatel kurzů bezpečné jízdy v Česku a mnohých preventivních projektů v Ústeckém kraji ale svou profesi na hřebíček nepověsí. „Udělám si dva měsíce prázdnin, předběžně jsem ale domluvený na nějaké formě spolupráce s Ústeckým krajem,“ zmiňuje Pechout.
Proč končíte u BESIPu?
Po nástupu nového managementu v loňském roce jsem začal cítit, že BESIP ztrácí odbornost. Míří jinam, než byla vždy má představa. Je to moje rozhodnutí.
Za 28 let jste zažil 24 ministrů a 14 vedoucích BESIP. Čím si tak vysokou fluktuaci vysvětlujete?
Na všech ministerstvech hraje roli politika, v níž nevládnou odborníci, ale politické zájmy. To je velká škoda. Každá vládnoucí strana si dosazuje své lidi a zrovna doprava je strategická. BESIP by měl být výkladní skříní ministerstva, politiky ale spíše zajímá, jaké jsou v republice největší problémy jako mýto, výstavba dálnic, dopravní obslužnost. Naopak mě těší, že za celou tu dobu mám teprve druhého vedoucího odboru dopravy na krajském úřadě a druhého šéfa krajské dopravní policie. S takovými lidmi a stabilním týmem se může dlouhodobě plánovat. Když nastoupil ministr Ťok, tak bylo hezké, že jsem měl za 23 let 23. ministra. Ale vydržel tam dlouho, takže mi ten průměr, řečeno s nadsázkou, vlastně pokazil.
Co budete dělat dál?
Dva měsíce si teď udělám prázdniny. Bydlím ale sám, takže potřebuji mezi lidi, na které jsem dlouhodobě zvyklý. Předběžně jsem domluvený na nějaké formě spolupráce s Ústeckým krajem. Měli jsme spolu spousty společných projektů, jako Safety road pro mladé řidiče nebo Den pro kamiony na D8, kam každým rokem zavítá unikátní otočný kamion, a tak bychom chtěli ve spolupráci pokračovat. Nejsme na ničem domluvení konkrétně, ale na spolupráci se těším.
Jak byste zhodnotil Ústecký kraj z hlediska stavu silnic?
Kvalita silnic není špatná, lepší se. Nemusíme se tady naštěstí potýkat s dálnicí D1, ale vadí mi, že se dlouho táhne výstavba D7. Jsem také rád, že před dvěma lety se zkompletovala D8, protože to byla ostuda a zbytečně umírali lidé, řádově 8 až 10 za rok. Na to, že chybělo jen 14 kilometrů dálnice, to bylo hrozivé číslo.
Jakou nejhorší dopravní nehodu si pamatujete?
V této souvislosti si vybavím, proč začal projekt Safety road určený pro začínající řidiče, středoškoláky, se zaměřením na bezpečnost. Celé to nastartovala smrtelná nehoda tří mladých kluků, kteří jeli v lednu, asi před šesti lety, z Děčína do Ústí. Jeli v půjčeném autě na letních ojetých pneumatikách na náledí a k tomu všemu šílenou rychlostí. Zabili se. Když jsme Safety road pořádali, tak v publiku seděla dívčina, která náhle vyběhla ze sálu ven a začala brečet. Když jsme se jí ptali, co se děje, tak nám řekla, že ona v tom autě měla také sedět. Ale protože věděla, že ten kluk jezdí jako blázen, jízdu odmítla a jela raději vlakem. Tím si zachránila život. To byl pro mě startér, abychom Safety road, jedinečný projekt v celé republice, začali dělat.
Republikou rovněž otřásla nehoda dvou mladých dívek na Mostecku, kdy jedna z nich celý průběh hazardní jízdy natáčela na telefon.
To mě zasáhlo hodně. Média mi několik dnů volala a já to musel vysvětlovat. Když jsem se pak dostal na místo, přijeli tam zrovna i pozůstalí a kamarádi. To byl hrozný pocit, dodnes je zřejmé, že to byla naprosto zbytečná nehoda. Mě osobně překvapuje, že si s někým píšu na mobilu a on mi odepíše: jedu autem. Jak někdo může psát a řídit? Bohužel se toho dopouští většinou mladí lidé. Zmíněná nehoda však ukázala, že nevěnování se řízení, telefonování a smskování zabíjí. A to nemluvím o bezohlednosti.
Jsou Češi za volantem bezohlední?
Každé druhé třetí auto má palubní kameru, takže vidíme na záběrech, jak lidé jezdí bezohledně. Nedávno jsem byl přítomný u dopravní soutěže Regulovčík, v níž policisté řídí dopravu. U benziny stálo dvacet policistů, dívali se, jak soutěž probíhá. Najednou okolo projelo do protisměru auto a zastavilo vedle mě. V něm mladí hoši, něco přes třicet let. Říkám jim, pánové, vám nevadí, že tady je dvacet policistů? Odpověděli: „ne, nevadí“, a tím se mnou skončili. Přijde mi zkrátka, že někteří řidiči soupeří v porušování zákonů, mně to naopak přijde hloupé. To je jako bych šel do samoobsluhy s rozmyslem, že ukradnu rohlíky.
Byla neohleduplnost a porušování zákonů tak intenzivní i před 28 lety, když jste začínal?
Kdysi bylo hlavně méně aut, nicméně neohleduplnost meziročně roste. Říká se: jak žiješ, tak řídíš. Když chcete být úspěšní v podnikání, musíte mít v životě ostré lokty. A to se přenáší za volant. Podnikatelé pospíchají, nadávají, udělají si kancelář ze svého auta, řeší problémy své firmy za jízdy, a to je špatně. Následky takové jízdy jsou tragické.
Velkou roli na silnici hraje rovněž počasí. Na co by si řidiči v těchto vedrech měli dávat pozor?
V těchto vedrech mnohem dříve přichází únava z tepla a ostrého slunce, řidiči mají unavené oči. Je důležité tedy hodně pít, což nás navíc nutí k tomu i zastavit a odskočit si. Místo otevřených okýnek je lepší zapnout klimatizaci, protože vítr je hlučný a řidič může být i dřív unavený.
Stál jste u zrodu kurzů bezpečné jízdy. Jakých chyb se řidiči dopouštějí nejčastěji?
Řidiči hlavně neznají své řidičské umění a limity, stejně jako limity svého auta. Spoléhají na moderní technologie v autech. Myslí si třeba, že ABS zkrátí brzdnou dráhu na mokré vozovce nebo na sněhu. Nezkrátí, fyzikální zákony platí. Ideální jsou kurzy bezpečné jízdy, jsou určené pro všechny. Chyba je, že v 18 letech si člověk udělal řidičák a nikdo se o něj od té doby nestaral. Člověk se tak musel sám naučit předpisy, k tomu všemu nebyly kruhové objezdy, neplatilo pravidlo zipu, nebyly dálnice. Dnes je tak důležité držet krok hlavně se změnami v zákoně.
Jaký je o kurzy zájem?
Enormní, seniorům platí kurzy autoklub a na polygonu v Mostě je mají obsazené až do listopadu, ve dvou kurzech je řádově 70 lidí. Důležité jsou však i pro mladé řidiče, protože ti na polygonech trochu zkrotnou a zjistí, co to auto všechno na nebezpečném povrchu umí. Všichni ti bezohlední řidiči porušující zákony by ale potřebovali do hlav vtlouci jednu hlavní věc, a to, že auto, které řídí, je ostře nabitá zbraň.
16
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
