Od začátku roku do konce srpna onemocnělo v Ústeckém kraji 30 lidí klíšťovou encefalitidou. Jde o dvojnásobek v porovnání se stavem k poslednímu červenci, kdy hygienici upozorňovali na 15 případů. Vzestup je značný i u lymské boreliózy, kterou onemocnělo mezi lednem a srpnem 98 lidí. Na konci července jich bylo 57. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu, která aktuálně prezentovala agentura Focus.
 
Aktivita klíšťat se snižuje až s klesající venkovní teplotou. Dokud neklesnou denní či noční teploty trvale pod pět stupňů Celsia, skrývají se v travnatých a listnatých porostech do jednoho metru. Klíště si přitom můžeme přinést nejen z lesa nebo louky, ale zcela běžně se vyskytují třeba i v městských parcích nebo na zahradách. Riziko v tomto ohledu tedy může znamenat i obyčejné venčení pejska nebo procházka.

Nejlepší je očkovat se proti klíšťové encefalitidě v zimě, pozdě ale není ani v předjaří.
Lidem nad padesát začal stát platit očkování proti klíšťové encefalitidě

V posledních třech letech zaznamenali hygienici v regionu Ústeckého kraje třetinu případů klíšťové encefalitidy vždy mezi zářím a prosincem. Na tuto nemoc přitom neexistuje lék. Ochranu poskytuje pouze očkování. Lidem starším 50 let ho od začátku letošního roku hradí zdravotní pojištění. Ostatním přispívají pojišťovny v rámci svých preventivních programů, a to až do výše 2000 korun.

Případy encefalitidy v kraji
Podle dat TBE Awareness Coverage and Compliance Research 2021 byla loni v Ústeckém kraji proočkovanost proti klíšťové encefalititě 30 %. 
V roce 2017 bylo v regionu odhaleno 56 případů této nemoci, v roce 2018 to bylo 43, o rok později 40 případů. V roce 2020 se v Ústeckém kraji objevilo 34 případů encefalitidy, loni 47.
Zdroj: Focus Agency

Obě nemoci, které klíšťata nejčastěji přenášejí, není radno brát na lehkou váhu. Každá má jiné následky a zcela jinou léčbu. V případě přenosu viru klíšťové encefalitidy na neočkovaného člověka, který proběhne nanejvýš do pár desítek minut od zakousnutí, lékaři pouze tlumí projevy, jako otoky mozku, bolesti hlavy, vysoké horečky, ztuhlost šíje, zvracení nebo světloplachost. Virus napadá centrální nervový systém – mozkové obaly, mozek, míchu a prodlouženou míchu. Onemocnění může skončit i ochrnutím končetin.   
 
„U řady pacientů vídáme dlouhodobé i trvalé následky – časté bolesti hlavy, poruchy paměti a soustředění, zhoršení nebo ztrátu sluchu, ale i těžká, mnohdy trvalá ochrnutí končetin. Každoročně několik pacientů s klíšťovou encefalitidou umírá. Je běžné, že rodinní příslušníci pacienta, kteří byli přímými svědky jeho onemocnění, se poté nechávají očkovat, pro pacienta samotného je ale už pozdě,“ varuje Dita Smíšková, lékařka z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka.

Až několik měsíců po ukončení léčby pociťuje deset procent nemocných poruchy koncentrace, paměti, potíže se spánkem - ať už nespavost či naopak, a úzkost. Někteří cítí následky i roky. 

GrafikaGrafikaZdroj: se svolením Focus Agency

Lymská borelióza se vyskytuje častěji, ale klíště ji přenese nejdříve po 24 hodinách. Je zde tedy výrazně větší pravděpodobnost, že klíště odhalíme. A právě důsledná kontrola je klíčová pro zabránění přenosu bakterie. Lymská borelióza se dá účinně léčit antibiotiky. Čím dříve se nasadí, tím lépe. 

Ryze z praktických důvodů je lepší absolvovat očkování proti klíšťové encefalitidě v době, kdy klíšťata nejsou aktivní. Právě proto se nejčastěji doporučují zimní měsíce, kdy je dost času projít všemi třemi základními dávkami. Očkovat se je ale možné kdykoliv během roku. Jen je třeba myslet na to, že plná ochrana je zaručená až dva týdny po druhé dávce. Do té doby je nutné se pravidelně kontrolovat a vyhýbat se zbytečně rizikovým místům.

První fáze boreliózy nastává asi dva až čtyři týdny po přenosu infekce do těla. Často se na těle objevuje červená skvrna, ale není to pravidlem. Kromě toho může mít člověk příznaky připomínající chřipku – bolest hlavy, těla a kloubů, horečku.
Zákeřná borelióza: Umí se maskovat, červený flíček není jediným varováním

V České republice je očkováno pouze 33 % obyvatel. „Náklady na očkování jsou přitom zanedbatelné, pokud je porovnáme s částkou, o niž pacienti přijdou z důvodu několikatýdenní pracovní neschopnosti, nebo dokonce v případě dlouhodobých následků znemožňujících další výkon pracovní činnosti, případně vyžadující péči druhé osoby,“ říká Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu.

Borelióza a encefalitida
Dvě nebezpečné nemoci, které může klíště přenést na člověka. Každá je jiná, mají odlišné příznaky, rizika i léčbu. 

Lymská borelióza
Onemocnění způsobují bakterie. Z infikovaného klíštěte se na člověka přenáší během 24 až 48 hodin. Boreliózu lze vyléčit antibiotiky, a to bez následků. Není proti ní očkování.
Pro lymskou boreliózu je typický vícefázový průběh. V rané fázi, během několika dní až tří týdnů po přisátí nakaženého klíštěte, se pacienti potýkají s únavou, bolestí hlavy a zvýšenou teplotou. U přibližně poloviny nakažených osob se objevuje typická červená skvrna, která může mít vybledlý střed. Tento projev je jasnou známkou lymské boreliózy a usnadňuje diagnostiku i včasnou léčbu.
V druhé fázi, několik týdnů až měsíců po nakažení, mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce.
Do třetího stadia se nemoc může dostat až po několika letech od nákazy. 

Klíšťová encefalitida 
Onemocnění způsobuje virus. Na člověka se může přenést do dvou hodin od přisátí infikovaného klíštěte. Lze se proti němu očkovat. Pokud už propukne, léčba neexistuje. 
První příznaky nakažení se objevují za 7–14 dní. Potíže zpočátku připomínají chřipku a nakažené osoby pociťují slabost, bolest svalů a mají zvýšenou teplotu. Po ústupu obtíží a několika dnech "klidové fáze" nastává druhé stadium onemocnění, pro které jsou typické silné bolesti hlavy, světloplachost či zvracení. Komplikace v podobě obrny horních končetin, postižení nervů či poruch sluchu ztěžují rekonvalescenci a pacientům velmi znepříjemňují každodenní život. Přibližně u 30–60 % případů může mít onemocnění dlouhodobé nebo i trvalé následky. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů a může dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti. 
U klíšťové encefalitidy nemají antibiotika žádný efekt. Terapie se zaměřuje výhradně na tlumení projevů nemoci – pacienti dostávají léky na srážení horečky, proti bolesti a zvracení a také na zmírnění otoku mozku. 

Zdroj: Focus Agency

O obou těchto nemocích "z klíšťat" panuje řada mýtů a omylů. Kupříkladu že dobrá kondice a jindy efektivní imunitní systém člověka před vážnými následky encefalitidy ochrání. „Nabízelo by se, že závažný průběh bude hlavně u pacientů s horší imunitou, například u seniorů, onkologicky léčených nebo jinak vážně nemocných osob. Není tomu tak vždy. Pro velkou část našich pacientů je klíšťová encefalitida první vážné onemocnění v životě. To naznačuje, že jejich imunitní systém do té doby fungoval dobře a není zřejmé, proč tentokrát selhal,“ uvádí lékařka Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka.

Řada lidí si také myslí, že případů encefalitidy je málo a pravděpodobnost, že jí onemocní právě oni, mizivá. Ve skutečnosti však počet osob nakažených klíšťovou encefalitidou v České republice v posledních letech roste. "Za posledních pět let (2017-2021) došlo ke 43% nárůstu v počtu případů v porovnání s předešlými pěti lety (2012-2016)," uvádí zpráva agentury Focus. Zatímco v Ústeckém kraji činil tento nárůst prodle Státního zdravotního ústavu "jen" 7 procent, v Pardubickém a Královéhradeckém kraji to bylo kolem 125 procent.

Vážné následky může mít přesvědčení, že pokud jsme klíště odstranili z kůže a v místě se nevytvořil žádný "flek", jsme v bezpečí. Zčervenáním pokožky a známým "terčem" se však projevuje pouze lymská borelióza, a to ještě jen v části případů. Klíšťová encefalitida se projevuje příznaky podobnými chřipce. A to až několik týdnů poté, co jsme klíště viděli naposled. Skvrna na kůži tak rozhodně není spolehlivý indikátor.

S využitím zprávy Focus Agency