Sedmadvacátý červenec se mohl málem zapsat do černé kroniky kláštereckého aquaparku. Okolo tři čtvrtě na šest odpoledne se zde totiž začal topit sedmiletý chlapec. Naštěstí zde byl zkušený plavčík Rostislav Totzauer z Kadaně. Čtyřiadvacetiletý kluk, který stále ještě studuje a práce plavčíka je pro něj především koníčkem a brigádou na léto.

„Ten den tam bylo přes osm set lidí. Bazény byly plné. Akorát jsme se po hodině střídali na stanovištích," přibližuje teď už šťastný den Rostislav Totzauer. „V tom na mě nějaký pán volá, že nějaký klučina zůstal pod vodou," pokračuje vypravování.

Sedmiletý chlapec nedýchal a neměl tep

Mladého sedmiletého kluka v té chvíli přidržoval návštěvník aquaparku na zídce bazénu. „Kolega hned volal záchranku a navigoval ji, kudy má k místu nehody přijet. Já ho mezitím vytáhl z vody, zaklonil mu hlavu a začal dávat první pomoc," vzpomíná Rostislav na okamžik, který mu v tu chvíli připadal jako celá věčnost. Zjistil, že malý kluk nemá tep a ani nedýchá. Dal mu tedy dýchání z úst do úst prokládané masáží.

Najednou se malý chlapec probral. „Začal dýchat a když mě viděl nad sebou, byl trochu vyděšený," popisuje Rostislav. „Začal jsem se ho ptát na jméno a věk, abych zjistil, zda je při sobě a jak dlouho byl pod vodou," přibližuje, co se dělo dál. „Naštěstí odpovídal moc hezky a vypadalo to, že je v pohodě," konstatuje. V tom přijela záchranka připojila dítě štěstěny na přístroje a odvezla jej do nemocnice k dalšímu vyšetření.

Do té chvíle se zdálo mladému plavčíkovi vše co dělal automatické. „Nijak jsem u toho nepřemýšlel. Všechno mi zpětně došlo až když přijela záchranka," vzpomíná na své první reakce. Od toho okamžiku myslel na svůj první zachráněný život celý týden. „Podle knížky to rozhodně nebylo, ale hlavní je výsledek," hodnotí zpětně.

Rostislav absolvoval několik kurzů a zkoušek. Má nejvyšší plavčickou kvalifikaci, kterou lze v České republice získat. Nejdříve absolvoval záchranářské minimum, po absolvování dalšího kurzu se stal plavčíkem juniorem a po dvou letech praxe získal titul mistr plavčík. „Realita ale byla jiná než zkoušky," tvrdí.

Osud sedmiletého chlapce zajímal Rostislava i všechen personál aquaparku i později. „Druhý den volala paní provozní do nemocnice, zda je kluk v pořádku. Řekli ji, že je už až moc živý," říká Rostislav. Po týdnu už zachráněného chlapce znovu viděl v aquaparku. Na stejném místě jako ten osudný den. „Opět běhal kolem hlavního velkého bazénu. Potápěl se s kamarády a skákal do vody, tak jako ten osudný den. Dokonce jsem ho musel napomínat, aby se zklidnil" říká plavčík.

Poděkování se nedočkal

Rodiče dosud nepřišli jeho zachránci poděkovat. „V nešťastný okamžik byl bez rodičů. Otce jsme sehnali, až když byl chlapec na přístrojích," přibližuje. Na otázku, jaké byly jejich reakce odpovídá: „Dodnes nevím o tom, že by se rodiče spojili s aquaparkem. "