První fáze stavebně historického průzkumu, kterou archeologové zahájili v létě, je ukončená. Navazuje na ni ale dokumentace hradu. Ta probíhá ze země i ze vzduchu. „Vytvořili jsme digitální model terénu díky snímkování z dronu a během podzimu, zimy a jara provedeme fotogrammetrii veškerých stojících zdiv a suterénních prostor,“ nastínil průběh prací archeolog a kasteololog Milan Sýkora z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.

Jeho kolegové souběžně pracují na archivní rešerši, která zmapuje veškeré písemné zmínky týkající se hradu. Ze stavebně historického průzkumu má nakonec vzejít model toho, jak se hrad rozvíjel. Podle Sýkory má tým už nyní poměrně závažné poznatky o jeho podobě, které se budou postupem dokumentace zpřesňovat.

Nejstarší částí je masivní hranolovitá věž, která sloužila jako obytná a lze ji označit francouzským výrazem donjon. Podle archeologa se v jejím suterénu nacházely penězokazecké dílny a v přízemí dvě hladomorny oddělené takzvanou uličkou smrti. Věž byla v polovině 15. století ze čtyř stran zpevněná přístavky se střílnami pro obranu pomocí palných zbraní, především hákovnic.

U Klášterce nad Ohří hořel les.
OBRAZEM: U Klášterce hořel les. Hasiči museli na kopec Planina

„Co je zajímavé, na přístavcích nacházíme také obranné vrhací arkýře vystupující před fasádu, kde byl metací otvor,“ zmínil Sýkora. „Celý obranný systém vznikl ve stejné době jako přístavky věže, protože je hradba vybavená úplně stejným systémem střílen. Ty jsou velmi hustě řazené, navíc se hradba různě zalamuje a vytváří na dvou místech kleště. Je to velmi propracovaný a důmyslný systém obrany, který patrně souvisí s neklidnou dobou poděbradských válek,“ zhodnotil.

S tím však kontrastuje samotná brána. Podle odborníků byla stavěná ve spěchu. „Občas je vidět, že je kámen špatně skládaný. Celkově je znát, že se snažili rychle realizovat obranu, která byla sice promyšlená, ale velmi fušersky postavená,“ okomentoval Sýkora.

Zřícenina hradu byla stavebně a historicky zkoumaná i v minulosti, nikdy ale ne tak zevrubně a se zapojením moderních technologií. Vyvrcholením průzkumu bude nejen 3D model, který znázorní nejvýraznější stavební proměny hradu, ale také populárně naučná kniha a výstava.

Větrná farma v dnes již zaniklé Rusové v katastru obce Kryštofovy Hamry na Chomutovsku. Archivní foto
Větrníky nechceme, zní z Krušných hor navzdory soudu. Ústecký kraj bude jednat

Město navíc zapojilo architekta Tomáše Bernáška, který má v návaznosti na práci archeologů přijít s návrhy stavebních úprav a oprav. Jeho vedení totiž uvažuje o zbudování vyhlídky a nového přístupu do hradu. 

„Nechceme tady ale žádné novotvary, budeme respektovat genia loci Šumné,“ podotkl architekt. „Uvidíme, co vyplyne z průzkumů. Necháme se inspirovat tím, co zde najdeme,“ doplnil.

V uplynulých letech město investovalo sta tisíce korun do oprav vstupního mostu, zabezpečení stěn a vyřezávek náletových dřevin. Se Šumburkem má plány na příštích třicet let. Souvisejí s uvažovaným rozvojem turistiky a lázeňství.

Rozsvícení vánočního stromu v Jirkově v roce 2022.
Chomutov láká na oblíbené vánoční trhy, Kadaň na Daniela Hůlku i Krampus čerty

„Dnes lázně nejsou jen o starém člověku o hůlce, který chodí na rehabilitace a procedury. Jsou často o lidech v produktivním věku, kteří chtějí něco vidět a měli by mít možnosti výletů,“ nastínil klášterecký místostarosta David Kodytek (SEN 21). Proto se tomu město snaží jít naproti. „Plánujeme cyklostezku od lázní až pod hrad k bývalému statku, takže se tam lidé dostanou pěšky i na kole. Budou si moct vyšlápnout na vyhlídku,“ doplnil.

Hrad Šumburk neboli také Šumná byl vystavěn v letech 1431 – 1435 jako Nový Šumburk. Byl prakticky nedobytný, kolem roku 1560 ale areál vyhořel a s příchodem 17. století už jen pustl. Zřícenina patří do státního seznamu kulturních památek.

Mohlo by vás zajímat: V nákupním centru v Otvicích otevřeli módní Gate. Víme, co tam bude dalšího

Zdroj: Deník/Miroslava Šebestová