Velkou část svého dětství strávila v lesích a ráda na to vzpomíná. Proto se Dominika Hořáková rozhodla, že podobné zážitky dopřeje také svým dvěma dětem. Prošla s nimi značnou část Krušných hor, kde spaly jen tak v přírodě a podnikly i více než stokilometrový „výlet“ mimo běžné turistické trasy. Tou dobou bylo mladšímu z dětí dva a půl roku.

„Zvládla jsem to s nimi za pět dní. Podařilo se to i díky sportovnímu kočáru, protože když děti nemohly, vezly se. A když jsem nemohla já, odložila jsem si do něj těžký batoh,“ přiblížila mladá maminka.

S dětmi v průběhu let objevovala centrální Krušnohoří, okolí Měděnce, Hory sv. Šebestiána, Božího Daru, Jáchymova a Nejdku. Často se jednalo o malé cestičky, které nebývají k nalezení ani na mapě. Stan s sebou nebrala, jen spacáky a jídlo.

Dřevěný zvěrokruh, Lesná.
Hlasujte pro NEJ skvost Krušných hor. Uspěje Lesná či chomutovská hvězdárna?

„Spaly jsme ve zděných přístřešcích, například na autobusových zastávkách, abychom byly chránění před náporem větru a před deštěm," přiblížila Dominika.

O výletech s dětmi blogovala hlavně v době pandemie, aby se podělila o tipy, kde strávit čas na čerstvém vzduchu. Příspěvky vydávala také na instagramu a prostřednictvím online magazínu Krušné hory s dětmi. Dokonce začala pracovat na průvodci Krušnými horami.

O pohoří, které se táhne v délce 130 kilometrů na české i německé straně, mluví jako o srdeční záležitosti. „Od dětství jsem měla kopce Krušných hor na dosah ruky,“ vysvětlila Dominika. Že jsou oproti Šumavě, Krkonoším a dalším pohořím podceňované, může být podle jejích slov i výhoda, protože nejsou tolik zahlcené turisty. „Když je procházím, skoro nikoho nepotkávám,“ líbí se jí.

Pavel Kaiser ukazuje prosklený včelín, ve kterém hosté mohou sledovat počínání včel.
Spaní na včelách. Na horské louce u Chomutova vyrostl léčivý apidomek

Před nedávnem se s rodinou přestěhovala do domku na Křivoklátsku, do Krušnohoří ji to ale stále táhne. V budoucnu by si tam chtěla pořídit pozemek a na něm postavit maringotku, jak prozradila. Možná tam i chovat včely.

Vrací se i do svého rodného Klášterce nad Ohří, kde měla nedávno výstavu fotografií lidí z okraje společnosti. Fotografování je totiž její celoživotní vášeň. Snímky reportážně zachycovaly mimo jiné i situace a tváře obyvatel vybydleného věžáku v Mírové ulici těsně před jeho uzavřením. Často se jednalo o drogově závislé, prostitutky a bezdomovce, kteří se tam stáhli z okolí, ale také dlouhodobě usazené sociálně slabé rodiny.

„Byl to více než roční projekt, kdy jsem dokumentovala život těchto lidí. Někdo o nich nechce ani slyšet, mě ale jejich život zajímá a o tento pohled jsem se chtěla podělit. Nešlo o vyvolání averze ani lítosti,“ vysvětlila tvůrkyně.

Dominika Hořáková
Je jí 33 let. Vystudovala střední školu ekonomického směru a marketing na VŠFS. Podniká v oblasti realit. Je fotografka na volné noze. Působí jako členka spolku DoKrajin, který se snaží oživit paměť a kulturu Krušnohoří, jež utrpěla v důsledku poválečných změn. Ve spolku má funkci správkyně Krušnohorské knihovny. Ta je nejucelenější sbírkou krušnohorské a sudetské literatury.

Mohlo by vás zajímat: Chomutovská malířka tvoří kopii obrazu pro kostel. Maluje ho i vzhůru nohama

Zdroj: Deník/Miroslava Šebestová