Nezná situace, jaké během vánočního času prožívá spousta z nás. Honíme se za dárky, prožíváme spoustu nervů, máme hodně práce a málo času. Na Vánoce se těšíme, ale zároveň jsme rádi, když jsou úspěšně za námi.

Sympatická čtyřicátnice ne. „Vánoce prožívám stále jako dítě. Vždyť já si stále ve svém věku píšu Ježíškovi o dárky," svěřuje se Lenka a s úsměvem dodává, „asi tak půl roku dopředu mám na dny spočítáno, za jak dlouho se jde ke stromečku. Pro spoustu lidí nepochopitelné, ale já to takhle prostě mám."

Za dárky již v lednu

Ve shánění dárků je pravděpodobně naprostá přebornice. Dle vlastních slov začíná chystat nová překvapení hned po svátcích. „Je přeci krásné, když má někdo nějaké přání, v průběhu roku na něj zapomene a pak pod stromečkem objeví svůj sen," vysvětluje.

Když přijde řeč na cukroví, celá se rozzáří a vytasí se s neskutečnými čísly. „Na pečení se pokaždé moc těším. Dělám ho pro spoustu svých přátel, čemuž také odpovídá množství. Letos jsem připravila 26 druhů, celkem to bylo 160 kilo. Ani to nezabralo moc času, tři víkendy a občas po práci." Lítostivě dodává, že pro letošek má již hotovo, ale nejraději by ještě nějaké to těstíčko zadělala.

Stromek mohu mít jen 3 měsíce

Velmi netradiční je také její stromek. Zatímco naprostá většina z nás zdobí ten svůj krátce před Štědrým dnem, ne-li přímo ve svátek dopoledne, její stromeček se poprvé rozsvítí 17.listopadu a září až do 21.února. „Vždycky jsem stromek zdobila brzy, každý rok jsem datum posouvala, až jsem si musela stanovit pevné datum. Ale kdyby mi to doma prošlo, mám ho asi celý rok," směje se vánoční nadšenkyně.

Ryba, salát, zvonek, Popelka

Sváteční den již kupodivu prožívá zcela v duchu tradic. „Tento den se už ničím neliším. Máme rybí polévku, kapra, salát, po večeři zvoneček a dárky a pak pohádka. Nejlépe Popelka. Miluji Vánoce," rozplývá se Lenka.

Svoji vášeň a lásku ke svátkům klidu a míru vysvětluje touhou po návratu do dětství, radostí z rozzářených očí nejbližších při splnění jejich snů, přáním, aby dětem zůstala vzpomínka na nádherné Vánoce. „Občas na dětech vidím, jak si myslí, že jsem střelená. Vím ale, že si do života ponesou pocit vánočního štěstí, pohody a klidu. A i když to třeba někdy samy takhle dělat nebudou, jistojistě své děti nepřipraví o historky, jaké svátky připravovala jejich „prdlá" babička," zakončuje své vyprávění dokonalá vánoční fanatička.