“V myšlenkách budeme s těmito lidmi,” uvedl při odhalení kamenů předseda Židovské obce Teplice Michael Lichtenstein. “Pokud si je budete chtít připomenout, vezměte malý kamínek, když půjdete kolem, a položte ho na kameny,” vyzval.

Mosazné destičky

Kameny zmizelých nebo také Stolpersteine jsou kameny, o které je “třeba klopýtnout” nebo alespoň zavadit o ně pohledem. Mají podobu mosazných destiček s vyrytými jmény a připomínkou osudu židovských mužů, žen a dětí zavražděných nacisty za druhé světové války.

Při jejich slavnostním odhalení v Kadani byli nejen zástupci židovské obce včetně duchovního, který přednesl židovskou modlitbu za zemřelé, ale také zástupci města a studenti gymnázia. Podrobnosti ze života zmizelých kadaňských rodáků připomněl známý historik, vysokoškolský učitel a publicista Petr Hlaváček.

Soběstačné kulturní centrum v Klášterci nad Ohří.
Kandidáti na cenu Stavba roku jsou v Klášterci i Jirkově. Lidé si jich nevšímají

“V domě číslo 129 v Tyršově ulici žila od 70. let 19. století rodina Hellerových. Kdybyste do něj tenkrát vstoupili, krásně by vám to tam vonělo, protože se uvnitř vyráběl kadaňský likér, slivovice a také víno,” vrátil přítomné do minulosti historik. “Likérku po svém otci provozoval Alois Heller, hlavní kadaňský likérník, který se hlásil k židovskému vyznání a ve vysokém věku se stal jednou z obětí šoa – té hrůzy, jíž způsobil německý nacionální socialismus,” doplnil Hlaváček.

Podle Hlaváčka je připomínka obětí holocaustu právě v této době obzvlášť důležitá. “Je to důležité memento právě nyní, kdy Rusko vede genocidní válku proti Ukrajině, která ovšem okupačního agresora úspěšně poráží a vytlačuje,” zdůraznil.

Kameny vrací důstojnost

První čtyři kameny zmizelých v Kadani do dlažby zasadili už loni. Dalších sedm v loňském roce přibylo také v Chomutově. I tam se nacházejí před posledním místem pobytu obětí.

Autorem projektu Stolpersteine je německý umělec Gunter Demnig. Každé oběti věnoval kámen, protože Němci obětem ve vyhlazovacích táborech sebrali jména a nahradili je pouhými čísly bez vlastní identity a minulosti. Umělec tak každému z umučených lidí vracel jeho vlastní jméno a také důstojnost.

První kameny zasadil do chodníku začátkem 90. let. Nápad se poté zalíbil židovským obcím, které začaly s pokládáním vlastních kamenů po celé Evropě. Dnes jsou jich desítky tisíc.