Představitelé Ústeckého kraje stále opakují, že s dovozem a likvidací ostravských kalů v Ústeckém kraji nesouhlasí a že vše rozhodla vláda a ministerstva. Deník má však k dispozici dokument, který to vyvrací.

Smlouvy o skládkování a pálení kalů mezi Geosanem, Celiem a Lafarge nebyly uzavřeny ještě 18. srpna. V zápise kontrolní skupiny přímo v areálu lagun Ostramo, které se ten den zúčastnili zástupci podniku Diamo a Sdružení Čistá Ostrava, je doslovně napsáno, že k podpisu smlouvy nedojde do doby schválení možnosti expedovat palivo do zařízení Celio ze strany krajského úřadu Ústeckého kraje.

Ten právě rozhodoval o změně integrovaného povolení pro Celio a mohl tedy celou věc zastavit. Radní Ústeckého kraje, který byl účastníkem správního řízení, místo toho už 24. srpna změnu schválili. Krajský úřad ji povolil ve zkráceném řízení a s omezeným počtem účastníků.
Úřad pochybil

Ještě před ukončením tohoto řízení, 26. září, Celiu již 2. září dovolil přivézt 200 tun a 9. září dalších 20 tisíc tun ostravských kalů. Podle ředitelky ČIŽP v Ústí nad Labem Jany Moravcové tímto krokem krajský úřad vážně pochybil. Krajský úřad povolil činnost, která byla předmětem samostatného správního řízení. "Tento postup je nezákonný,“ uvedla.

Ze zápisu z jednání kontrolní skupiny v areálu laguny Ostramo 18. srpna letošního roku.
Klikněte pro zvětšení!

Proč se s celou věcí tak spěchalo? Na druhé straně republiky, jak se lze dočíst na veřejně přístupném webu www.cistaostrava.cz, byly koncem května dočasně pozastaveny sanace lagun. Klíčový subdodavatel Geosanu, společnost Baltom Liberec, měl zpoždění a místo odvozu „paliva“ z kalů konečným odběratelům, kterým do té doby byly obchodní společnosti v Polsku, složil kaly v meziskladech ve Vratimově a Sedlištích nedaleko Ostravy.

Páchnoucí haldy v blízkosti obydlí řešila státní správa jako ekologickou havárii. Geosan pozastavil Baltomu platby, Baltom přestal na lagunách pracovat.

Geosan hledal naléhavě nové subdodavatele a také nové konečné odběratele jeho paliva.

Ředitel Geosanu Jiří Šalda 23. června konstatuje: “Vyrobené palivo chceme odvážet k přímým odběratelům. Finalizujeme dohodu se západočeskou (pozn.- to není omyl Deníku) cementárnou v Čížkovicích, ale jednáme i s dalšími subjekty. Oslovené české koncovky jsou vybírány odborníky v oblasti energetického využití alternativních paliv.“

Na 110 tisíc tun kalů z ostravských lagun přeměněných přidáním vápna na palivo se má na sever Čech navozit do konce roku. Materiál tu během následujících šesti let bude uložen na skládce litvínovského Celia a postupně spalován v cementárně v Čížkovicích.


Deník v souvislosti s těmito skutečnostmi položil Ústeckému kraji a krajskému úřadu otázky

Na otázky Deníku odpovídá Zdeněk Rytíř z odboru Kanceláře hejtmana a vedoucí oddělení tiskových informací:

1/ Existuje nějaký dokument, kterým by tvrzení: „Vláda rozhodla o skládkování a konečné likvidaci ostravských kalů v Ústeckém kraji“, mohl kraj doložit?
„Posuzování vlivu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. ohledně likvidace lagun zahájilo Ministerstvo životního prostředí v lednu 2006 a v únoru 2009 vydalo kladné stanovisko. V něm byly zároveň stanoveny podmínky likvidace, mimo jiné i transport po železnici a následné využití alternativního paliva u konečného odběratele. Záměr spalovat tyto stabilizované kaly v Lafarge Čížkovicích byl zvolen tedy již v rámci tohoto schvalovacího procesu posuzování vlivu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. s tím, že cementárna je schopna materiál bez problémů spálit, má na to nejvhodnější technologické vybavení.“

2/ V dokumentu „Zápis z jednání č.195: Nápravná opatření Laguny Ostramo“ se 18.8.2011 uvádí, že nedojde k podpisu smlouvy mezi Geosanem Group, Celio a Lafarge do doby schválení možnosti expedovat palivo do zařízení Celio ze strany KÚ Ústeckého kraje. Proč Rada Ústeckého kraje 24.8.2011 schválila „změnu integrovaného povolení“ pro skládkový komplex Celio, když toto zásadní rozhodnutí podmiňovalo uzavření smlouvy mezi GG, Celiem a Lafarge a fakticky umožnilo spalování ostravských kalů v cementárně v Čížkovicích?
„Zápis z jednání soukromých subjektů, který uvádíte ve svém dotazu, nám nebyl nikdy předložen.“

3/ Na základě jakých písemných materiálů měli krajští radní možnost se rozhodovat?
„Na základě žádosti včetně příloh předložených dle zákona o integrované prevenci.“

4/ Proč schválil změnu integrovaného povolení odbor životního prostředí KÚ, když tyto souvislosti musely být zřejmé?
„KÚÚK postupoval dle platné legislativy. Od podání žádosti (dne 09.06.2011) KÚÚK v řízení neshledal zákonné důvody k nevydání změny IPPC.“

5/ Proč odbor životního prostředí KÚ vedl správní řízení o změně integrovaného povolení pro Celio v režimu nepodstatné změny tj. s omezeným počtem účastníků a ve zkráceném řízení?
„Na základě zákona o integrované prevenci. - ohlášení plánované změny v provozu zařízení došel Krajský úřad Ústeckého kraje podle § 19a odst. 2 zákona o integrované prevenci k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v provozu zařízení. V souladu s § 2 písm. j) zákona o integrované prevenci se změna v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o sobě překračují prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci. V daném případě dlouhodobé skladování odpadů není zařazeno mezi průmyslové činnosti uvedené v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci a tudíž tato činnost ani nespadá pod působnost tohoto zákona a její povolení nevyžaduje vést správní řízení v režimu podstatné změny. Úprava odpadu bude probíhat na stávajícím zařízení „Linka pro úpravu odpadů“ spadajícím sice pod působnost zákona o integrované prevenci, ale vzhledem k tomu, že nedojde k navýšení kapacity zařízení a že se ani nebude upravovat nový kód odpadu, nejedná se o změnu v provozu zařízení. Pravidla pro úpravu jsou stejná jako u všech ostatních odpadů. Aktualizace provozního řádu linky pro úpravu odpadů byla vyvolána zejména potřebou vedení oddělené evidence a archivace nakládání s tímto odpadem.“

H. VOJTOVÁ, L. VESELÁ