Gymnázium by potřebovalo obnovit učebny, průmyslovka výpočetní techniku a střední škola technická nemá na modernizaci dílen. Kde na ně ale vzít, když Ústecký kraj v roli zřizovatele přednostně investuje do páteřních škol, kam tyto nepatří? Proto ředitelé požádali vedení města Kadaně, jestli by je nemohlo finančně podpořit. Vyloučené to není, pokud záměr posvětí radní i zastupitelé. Podmínkou ale je, že si každá škola něco odpracuje.

„Představa škol je, že by každá dostala až 500 tisíc korun,“ upřesnil starosta Kadaně Jiří Kulhánek. „My střední školy potřebujeme, chceme, aby se u nás zachovaly a vychovaly generaci lidí, která se dokáže uplatnit a ideálně také zůstane ve městě. Takže za sebe říkám: dobře, dáme vám peníze, ale vy nám za to něco přinesete. Vztah mezi školami a městem se tím prohloubí,“ věří v oboustrannou užitečnost takové dohody.

Střední škola technická, gastronomická a automobilní, která sídlí v Chomutově a v Kadani má učební obory, už leccos pro město odpracovala. Její učni vysazují záhony a podílejí se na opravách. „Když jsme měli na sídlišti D uvolněné zábradlí, poslali nám kluky, co se učí na svářeče, ti ho odřízli, svařili nové a natřeli. Bylo to za třetinu ceny, jakou bychom museli dát firmě,“ ocenil starosta. Tato forma spolupráce může pokračovat dále.

Průmyslovka by podle jeho slov mohla přispět návrhy na dětská hřiště a přetvoření veřejného prostoru před Slovanem na sídlišti B, který působí neutěšeně.

„Jsme připraveni něco nabídnout. Naši žáci leckdy mívají překvapující nápady,“ řekl ředitel Zdeněk Hrdina. Právě z jeho školy totiž vyšel David Šmíd, který ve svých devatenácti letech pro město navrhl dnešní Studentské náměstí.

Nejtěžší úkol, jak se zasloužit o případnou dotaci, zřejmě budou mít kadaňští gymnazisté, kteří se nevěnují stavebním projektům a nemohou přispět opravami. „Pro nás to bude složitější, i my ale máme spoustu nápadů,“ zmínil ředitel Tomáš Oršulák. „O využití dešťové vody naši studenti uvažovali ještě před tím, než to začalo být velké veřejné téma. Pořádáme také řadu kulturních akcí,“ připomněl.

O poskytnutí financí bude rozhodovat rada, a pokud záměr posvětí, konečně slovo bude na zastupitelích.

Méně topí, aby mohli opravovat

Ředitelé doufají ve vstřícnost. „Naše situace není jednoduchá, protože se provozní rozpočet dělá podle počtu žáků. Těch je ale stále méně, zatímco budova, o kterou se máme postarat, je velká. Když moc netopíme, daří se nám ročně ušetřit 100 tisíc a za ně kousek po kousku vybavujeme a opravujeme třídy,“ uvedl Oršulák. Tyto práce by díky penězům od města mohly pokročit.

V podobné situaci jsou i další dvě školy, které o podporu města požádaly. „Byl by to pro nás přínos. Město nám ročně dává 50 tisíc, za které nakupujeme vybavení pro zedníky, zámečníky či zahradníky. Větší peníze bychom využili pro zmodernizování dílny odborného výcviku pro kadeřnice,“ sdělil Jiří Mladý, ředitel Střední školy technické, gastronomické a automobilní.