Hned na dvou frontách se Kadaň připravuje na změny klimatu. Plánuje zelené stěny i svádění dešťové vody z několika střech na budovách města. Ve spojení je také s odborníky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, kteří pro ni vypracují strategii, jak se přizpůsobit změnám podnebí.

Místa pro první zelené stěny pracovníci úřadu teprve vytipovávají. Jednou z možností je hasičská zbrojnice, která je blízko sportoviště, ale i sídliště a centra města. „Zhotovili bychom kovovou konstrukci se zavlažovacím systémem, zakotvili ji do budovy a osadili košíky s předpěstovanými rostlinami. Například sukulenty, které ve svém těle umí shromažďovat vodu, a díky tomu přežívají i velmi dlouhá období sucha. Stěna by byla ihned funkční,“ přiblížila Jitka Žáková z odboru životního prostředí. „V okolí by se díky ní snížila prašnost a zlepšilo klima. V létě zchladí okolí, v zimě ochrání budovu před nepříznivými vlivy chladného počasí,“ vypočítala výhody.

U zelené stěny má být zabudovaná také akumulační nádrž, která bude stahovat dešťovou vodu pro zálivku. Menší zelená stěna z popínavek vyroste navíc u Mateřské školy Husova.

Ilustrační snímek. Myslivci
Divočáků se na Chomutovsku střelilo méně. Zvířata jsou zkušenější

Město mělo zájem i o zelené střechy. „Ty naše jsou ale ze 70. až 80. let a nevydržely by zatížení,“ zmínil starosta Kadaně Jiří Kulhánek. „Abychom je zpevnili, stálo by to další velké peníze. Proto jsme si řekli, že nejdříve vyzkoušíme zelené stěny,“ dodal. Zatím odbor pracuje na návrhu, následovat má žádost o dotace.

Dále chce Kadaň stahovat srážkovou vodu ze střech sportovní haly, zimního stadionu a tribuny u fotbalového hřiště. Využití by našla při zálivkách travnatého hřiště i hřiště s umělým povrchem. „Voda se dá použít také pro zálivky zeleně ve městě a v zimě po potřebné úpravě pro chlazení ledové plochy na zimním stadionu,“ doplnila Žáková. I v tomto případě bude město žádat Státní fond životního prostředí o dotace. První střecha, pro kterou ji dostalo, je na 3. Základní škole v Chomutovské ulici.

Ekologické město

Kadaň navíc na jaře rozvinula spolupráci s odborníky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který se dlouhodobě zaměřuje na problematiku dopadů změny klimatu a přizpůsobení měst. Ve spolupráci s Kadaní připraví návrh adaptační strategie města, podrobí analýze rizika spojená se změnou klimatu ve městě a navrhne možná opatření.

Ilustrační foto.
Pomoc, topím se v dluzích! V Chomutově radili jak z toho ven

Analytické části předcházel sběr dat. „V červnu jsme předali podklady s daty, jaký je podíl zeleně ve městě a kolik máme vodních prvků a zdrojů, a také informace z územního plánování. Akademici jsou schopni ze satelitního systému zjišťovat teploty. Vycházejí z dat, k nimž se nedostaneme,“ připomněla Žáková. „Následně zpracují závěr a navrhnou opatření, ze kterých může město dále vycházet,“ dodala. Součástí má být i veřejné projednání.

Akademie věd oslovila většinu měst České republiky a nabídla jim spolupráci. V rámci Ústeckého kraje přikývly jen Litoměřice, Ústí nad Labem a Kadaň. Nabídku dostal i Chomutov, ale nevyužil ji.

Pavel Ašenbrener zemřel v neděli 17. listopadu
Otvice se v pátek rozloučí se starostou Pavlem Ašenbrenerem