„Cílem je ještě více naše město zviditelnit a přilákat další turisty. Řada návštěvníků města se totiž poptává, kde by si mohli naše víno koupit. Zatím to ale nejde, což chceme napravit. Pokud uspějeme, získáme vlastní regionální výrobek a budeme navíc zase o něco populárnější v blízkém i vzdálenějším okolí," vysvětlil kadaňský starosta Jiří Kulhánek.

V okolí Kadaně je řada nevyužívaných viničních tratí už z dob působení františkánů. Pracovníci odboru životního prostředí vytipovali první tři hektary naproti vodní elektrárny Želina. O jejich pronájmu město bude jednat se Státním pozemkovým úřadem. „Roční pronájem tříhektarové plochy vychází na asi tři tisíce korun, což není nic závratného. Postupně bychom chtěli plochy vinic ještě rozšířit. Vyčištění pozemků a výsadba hlav si vyžádá přes 100 tisíc korun ročně, do roku 2019 bychom tak investovali zhruba půl milionu korun," upřesnil starosta.

Nově založená vinice začne rodit po dvou letech. Město chce nicméně zahájit prodej vína, jemuž předchází náročný legislativní proces získání povolení, už v příštím roce. „Využijeme dosavadní vinice při františkánském klášteře. Pro výrobu vína budeme zkraje využívat i révu odjinud, nejspíš z litoměřické oblasti. Jak se bude postupně zvyšovat produkce naší vinné révy, postupně se dopracujeme k čistě kadaňskému vínu," dodal starosta.

Město podle Kulhánka nepočítá, že by pěstování révy a výroba a prodej vína přinesly zisk. „Při hospodaření na pětihektarové ploše už lze ale předpokládat, že výnosy z velké části pokryjí náklady," doplnil. Víno bude pro Kadaň nejspíš vyrábět místní vinař Marcel Čadílek, s nímž město uzavře smluvní vztah. Inspirovat se bude u radnice Prahy 2, která také vlastní vinice.

Na jaké odrůdy vinné révy se město zaměří, je podle vedoucího odboru životního prostředí kadaňské radnice Jiřího Frajta ještě brzy. „Nejspíš budeme vyrábět bílé i červené víno. Budeme ale preferovat asi jen dvě až tři rezistentní odrůdy, nejvhodnější pro tuto oblast. Už ne tedy na 20 odrůd, jak je tomu v případě vinice u kláštera," upřesnil.

Město uvažuje i o tom, že by si jednotlivé hlavy vína mohli občané adoptovat, což by mohlo snížit náklady. „Pro lidi by to navíc mohlo být zajímavé, získali by například svou osobní láhev. Do pěstování vinné révy by se zase mohli v rámci praxe zapojit studenti zemědělské školy či místní gymnazisté. Vyhlásíme také soutěž o nejlepší návrh etikety vinných lahví mezi místními umělci," dodal Kulhánek.

MINIROZHOVOR: Na Kadaňsku má víno tradici

Na Chomutovsku působí několik vinařů, pěstování vinné révy v regionu má tradici už od 15. století. Jedním z nich je Václav Hlava, který provozuje malé rodinné vinařství ve Stranné.

V čem konkurujete osvědčeným oblastem, jako je například jižní Morava?

Pěstujeme révu a vyrábíme víno starým selským způsobem. Nepoužíváme filtraci ani čerpadla, máme výhradně jen staré dubové sudy.

Kde své víno nabízíte?

Většinou na farmářských trzích, neprodáváme do obchodních řetězců.

Jaké odrůdy preferujete?

Moderní Solaris, ale i tradiční Ryzlink rýnský.