Řada měst upouští od záhonů s letničkami a vrací se k přirozenějším loukám s lučními květinami a travinami, které jsou navíc šťavnatým „barem“ pro včely, čmeláky a motýly. Vysazují je v Klášterci nad Ohří i v Kadani.

„Lidem se luční kvítí líbí, jsou z něj nadšení, takže i letos pod barbakánem vypěstujeme květinovou věž se srdcem,“ uvedl Miroslav Jancák z kadaňského odboru životního prostředí. „Srdce bude z vlčích máků a věž z různobarevné směsi, kterou jsme nakoupili od francouzské firmy,“ dodal.

Květinovými loukami s měsíčkem, svlačcem, zářivkou či tařicovkou se budou Kadaňští kochat také ve Smetanových sadech, na Löschnerově náměstí, u vlakového nádraží, uvnitř kruhového objezdu u autobusového nádraží a na nábřeží Maxipsa Fíka. „Zkoušeli jsme to i v Rooseveltových sadech na louce pod altánem, tam nám to ale lidé sklidili. Když si tam každý týden natrhají desítky pugétů, nestačí to dorůstat,“ poznamenal Jancák. Proto výsev lučního kvítí pokračuje hlavně na místech, na která je dobře vidět.

Třicetimetrovou věž se srdcem vytvořenou z lučního kvítí se Kadaňští chlubili loni poprvé. Těšit se z ní budou i letos.Zdroj: MÚ Kadaň

Třicetimetrovou věž se srdcem vytvořenou z lučního kvítí se Kadaňští chlubili loni poprvé. Těšit se z ní budou i letos.  Foto: MÚ Kadaň

V Klášterci nad Ohří zdobí zámecký park několik luk s devaterníky, jahodníky, jestřábníky, kontryhelem, kopretinami, rozrazilem, řebříčky i různými druhy jetele. Doprovázejí je traviny, jako jsou kostřavy, lipnice, bojínky či psinečky. „Zámecký park byl založený jako anglický, pro který je typická divoká podoba s romantickými zákoutími s vysokou květenou a nakrátko střiženými trávníky pro odpočinek,“ nastínil Libor Kocáb z odboru místního hospodářství kláštereckého úřadu.

„To vše a k tomu množství motýlů a ptáků navázaných na tyto louky a na celý park pak určitě potěší nejen botaniky, dendrology, ale i 'obyčejné' milovníky krásné přírody,“ věří Kocáb.

Směs zařídí překvapení všem

Klášterečtí také odebírají celé směsi lučního kvítí, takže nikdy neví, které květiny na které louce budou převažovat. „I pro nás je překvapením, co tam vyroste,“ chválí si Kocáb.

Jinde po městě se zatím obyvatelé s bzučícími loukami nesetkávají. Klášterec ale zkouší jinou věc: v jednom z míst v Chomutovské ulici, kam praží slunce, vysázejí zvlášť odolné rostliny. Vonnou levanduli a sukulentní agáve, které mají domovinu v Mexiku a mnohdy slouží jako základ pro ohnivou tequilu a mezcal.

„Je to taková první vlaštovka. Vedle Normy naproti pivovaru jsme mívali záhon s letničkami, jenže je to u silnice a na slunci, takže tam barevné kvítí usychalo. Zkusíme tedy levanduli, agáve a skalničky,“ doplnil Kocáb.

S myšlenkou založit květinovou louku koketují například i v Údlicích, kde mohou obyvatelé na obecním webu hlasovat, zda chtějí na náměstí zachovat trávník, nebo by raději pás kvetoucí louky. Anketu obec spustila na konci dubna a od té doby hlasovalo 86 procent lidí pro druhou variantu.

Města a obce si zakládají kvetoucí louky nejen proto, že jsou přirozeně půvabné, ale jsou také praktické. „Jsou takřka bezúdržbové, v podstatě se o ně nemusíme starat,“ vyzdvihl Miroslav Jancák z kadaňského úřadu.