Zřejmě nejslavnější umělec, který se narodil na Červeném Hrádku, bude mít v historickém centru Jirkova svou bustu. Své čestné místo najde na městské věži.

Po několik staletí neměl Maxmilián Ferdinand Brokof, nejznámější člen slavného rodu, v Jirkově ani na Červeném Hrádku žádný pomník. Patřil přitom k předním představitelům českého barokního sochařství. Jeho nejznámější día přitom denně shlédne několik desítek lidí. Je totiž autorem několika sousoší na Karlově mostě.

Sochařova busta nyní právě vykvétá pod rukama jirkovského umělce Miroslava Doležela, kterého oslovilo se žádostí město. Podle něj by měla být tvář slavného kolegy v pískovci vytesána nejpozději do začátku září.

Právě na 12. září totiž připadá 324. výročí křtu Ferdinanda Maxmiliána Brokofa v místním kostele sv. Jiljí. Právě v tento den by pak jeho pomník měl být slavnostně umístěn na severní straně městské věže.

Busta sochaře bude stát sto dvacet sedm tisíc korun. Peníze již město získalo od Vršasnké uhelné, a.s., která každoročně město podporuje.

Kdo to byl Ferdinand Maxmilián Brokof?

Ferdinand Maxmilián Brokof se narodil 12. září 1688 v obci Červený Hrádek u Jirkova. Byl to vynikající český sochař a řezbář, který spolu se svým otcem a bratrem patřili k předním představitelům českého barokního sochařství. Ferdinandu je připisováno autorství či spoluautorství u osmi plastik na zábradlí Karlova mostu, včetně snad nejpopulárnějšího trinitářského sousoší lidově zvaného Turek na Karlově mostě (sousoší sv. J. z Mathy se sv. Felixem z Valois a sv. Ivanem). Na sousoší sv. Františka Xaverského, zanechal třiadvacetiletý Brokoff vlastní autoportrét. Ferdinand zemřel ještě poměrně mladý na souchotiny, obvyklou nemoc sochařů, a to 8. března 1731 v Praze.

Rozhovor s jirkovským sochařem Miroslavem Doleželem, který právě pracuje na bustě svého slavného předchůdce: „Je to pro mne velké uznání, že mohu dělat bustu Brokofa"

Jaká byla vaše první reakce, když jste se dozvěděl, že bustu tohoto sochaře budete dělat právě vy?

Měl jsem radost. Je to pro mě určité uznání. Ze záhadných důvodů tady nikdy žádný jeho pomník nebyl. Asi se o něm moc nevědělo. Nepamatuji se ze školy, že bychom se o něm učili. Automaticky se zřejmě bralo, že je to pražský rodák, tady byl asi tak dva tři roky.

Měl jste povědomí o Brokofovi již dříve nebo jste musel vše nastudovat?

Musel jsem se začít zajímat. Třeba to, jak vypadal, jsem nevěděl. Znal jsem kresbu, kde ho autor zpodobnil, jak sedí a něco rýsuje. Kresbu sice dělal člověk, který ho znal, ale až po čtyřiceti letech. V době kdy nebyly fotografie, to bylo těžké. Sám Brokof si ale udělal svůj autoportrét vedle sochy Turka na Karlově Mostě. Tam si myslím je podobnější,. Přeci jen sám sebe jako sochař znal určitě lépe než ten, co jej kreslil. Držím se tedy spíše jeho autoportrétu.

Máte již připravenou předlohu. Budete se ji držet?

Připravil jsem si předlohu z keramiky a kresby. Toho se budu držet.

Jak veliké bude hotové dílo a z jakého materiálu bude?

Předpokládám šedesát centimetrů. Samozřejmě že z pískovce. Sám totiž celý život dělal z hořického pískovce, takže se to nabízí. Navíc pískovec dlouho vydrží.