Relaxační masáže, léčivé zábaly, zázemí pro terapie i hráčské doupě. To, co vypadá jako nabídka dobrého wellness hotelu, si mohou dopřávat i klienti odlehčovací služby jirkovského ústavu sociálních služeb. V těchto dnech otevírají v domově U Dubu novou relaxační místnost, která zábavnou formou pomáhá pacientům s návratem k soběstačnějšímu životu.

Klienti odlehčovací služby, pro které je místnost hlavně určená, jsou skupinou pacientů, jež mají sníženou soběstačnost a nejběžnější denní úkony se pro ně stávají těžkou výzvou. „Není to ale důvod, aby jejich život skončil v ústavu. Naše klienty chceme vrátit do života, tu soběstačnost jim můžeme zase vrátit," říká ředitelka zařízení Eva Šolcová.

A právě k tomu by jim měly dopomoci nejnovější trendy v terapeutické péči, jejichž zhmotněním je právě nová relaxační místnost. Výmalbou a dekoracemi připomíná přímořské letovisko a lehátka, na nichž ošetřovatelky provádějí masáže a léčivé zábaly, dojem jen umocňují.

Doménou nového zázemí jsou ale speciální počítačové programy s názvy SunBall a Brainfitness. Ty obsahují několik počítačových her, které rozvíjejí pozornost, mobilitu, trénují paměť a tím pomáhají v boji proti následkům mozkových příhod a dalších neurologických onemocnění. Ovládat je mohou pacienti pomocí speciálního míčku různými končetinami. „Jde to klasicky rukama, ale i nohou, kolenem, bedry, krkem,“ popisuje ředitelka Šulcová. „Šanci hrát tak mají lidé s různě těžkým postižením,“ vysvětluje ředitelka.

Klienti jsou z moderní techniky nadšení. „Úplně se nám tu vyvrací zažité rčení, že se senioři bojí počítačů. Tady je někdy musíme skoro až přemlouvat, aby odešli,“ usmívá se ošetřovatelka Lada Lacinová.

Počítačové hry baví klienty hlavně proto, že díky nim soutěží s ostatními zařízeními. „Za každou dobře odvedenou hru se načítají body, které se promítají v celkovém žebříčku všech uživatelů, kteří program používají,“ říká Lacinová. „Takže někdy chodí vysloveně s motivací, že dneska nadělají spoustu bodů a vylepší nám skóre,“ usmívá se Lacinová.

Z nabídky hráče nejvíc baví speciální elektronické puzzle. „Jsou jednoduché na ovládání a zvládám to i jednou rukou,“ pochvaluje si devětatřicetiletý Petr Pazour, který po probuzení z komatu nemůže hýbat třemi končetinami. „A nemusí nad tím člověk tolik přemýšlet. Jsou tu i hry, kdy je to hodně o odhadu a hodnocení situace. Ty mě tolik nebaví, tohle je takové akčnější,“ uzavírá Pazour.