Do všech jirkovských sídlišť přitekly v minulých letech miliony korun. Jen na to nejstarší v Nových Ervěnicích stále nevycházela řada. Až teď. Jirkov nechal zpracovat projekt, který počítá s vybudováním nových parkovacích míst, obnovou veřejného osvětlení, komunikací i zeleně. To vše za téměř 108 milionů korun.

„Celé roky, kdy běžel Integrovaný plán rozvoje města, šly prostředky do horních sídlišť. Myslíme si, že by si vylepšení zasloužila také nejstarší lokalita. Nechceme nad ní zlomit hůl, chceme, aby prokoukla, i když víme, co se tam děje,“ uvedla místostarostka Dana Jurštaková.

Ačkoli se toto území rozkládá přímo vedle ervěnického náměstí, řada tamních obyvatel patří k problémovým a ti slušnější se v ulicích necítí bezpečně.

Město si nechalo zpracovat projekt, který předpokládá, že náklady dosáhnou 108 milionů korun. Přibližně třetinu by ale Jirkovští chtěli čerpat ze Státního fondu rozvoje bydlení. Pokud s žádostí uspějí, mohli by v průběhu pěti let čerpat po šesti milionech korun. Čas na podání žádosti mají do října, poté se dozvědí výsledek.

Do obnovy sídliště se ale město chce pustit i v případě, že by dotaci nezískalo. „Šli bychom do toho, i když po kouscích,“ přisvědčila místostarostka.

Společně s plynaři

Obnova bude rozdělená do devíti etap podle ulic. Která bude tou první, vyplyne až z další domluvy s plynárenskou společností. „Oznámila, že se má v celé oblasti změnit plynofikace. Logicky proto chceme jít po nich, ne před nimi,“ vysvětlila Dana Jurštaková.

Řada obyvatel na chystané změny pohlíží skepticky. „Chceme, aby to tu bylo krásné, bojím se ale, že to nevydrží. Zničí to tu,“ vyjádřila obavu Kristýna Rybníčková z Vysoké Pece, která tam jezdí za kamarády. „Máme rádi krásu, ale někteří blbci to zničí. Nevěřím, že to vydrží. Někdo třeba vezme krumpáč a rozbije silnici,“ myslí si Jaromír Miker.

Jakub Tamáš a Lukáš Petera, kteří v Ervěnicích žijí odmala, vnímají kriticky to, že záměr nemluví o dětských hřištích. „Co takhle dětská hřiště, pískoviště, prolézačky? Je hezké, že tu budou nová parkovací místa a zeleň, ale hřiště jsou zrušená, je to samý asfalt a beton,“ vadí Lukáši Peterovi.

Jako největší vadu však oba vnímají nekontrolovatelný příliv problémových lidí odjinud. „My tu žijeme od dětství, sem se ale stěhují lidé, kteří k tomuto místu nemají vztah. Stala se z toho čtvrť hrůzy. Děti fetují přímo na ulici, řvou, dělají bordel, a když jdete okolo, naváží se do vás,“ popsal neradostnou realitu Jakub Tamáš. „Svoje děti kvůli tomu nepustíte ven. Chtěli bychom, aby to někdo konečně zastavil,“ přeje si.

Jirkov chce do místa investovat přesto, že je v očích mnohých lidí ztracené. „Vnímám, že je tam dost slušných lidí. Je pravda, že ti neslušní jsou hlasitější, takže člověk může mít pocit, že je jich tam víc. Ve skutečnosti je tam dost starousedlíků a myslíme si, že ti si lepší prostředí zaslouží,“ je přesvědčená místostarostka.

Sídliště v Nových Ervěnicích vzniklo na přelomu 50. a 60. let minulého století. Jedná se o poslední sídliště v tehdejším Československu, které bylo vystavěno z cihel. Na jeho území není jediný panelový dům, jen čtyřpodlažní domy s přibližně 1200 byty. Vystavěné bylo především pro obyvatele zaniklé obce Ervěnice, která se nacházela mezi Jirkovem a Mostem, ale musela ustoupit těžbě hnědého uhlí.