Modlitebna stojí na okraji města v ulici 5. května a tak nebudí příliš emocí. Objekt, který paradoxně přežil nacistické hrůzy druhé světové války, už po válce nikdy svému původnímu účelu nesloužil. Nejprve se ze synagogy stal sklad a zanedlouho poté sběrna kovového odpadu. Nyní je v havarijním stavu. Teď však má naději na lepší budoucnost. Město Jirkov jí chce koupit a opravit.

„Jakožto historický objekt si zaslouží lepší péči. Nejbližší podobná památka je až v Žatci," vysvětluje postoj města jirkovský starosta Radek Štejnar. Synagoga stojí na parcele č. 833 v katastrálním území Jirkov a je vedená jako občanská vybavenost v majetku soukromé osoby Tomáše Zutise. Asi největším paradoxem je, že sběrna před časem proslula výkupem kradených bronzových destiček z Národního památníku Terezín.

Ještě před dvěma lety majitel tvrdil, že objekt není na prodej. „Synagogu jsem vydražil před 20. lety a sběrna tu už byla," uvedl tehdy Tomáš Zutis. Jeho snaha o zvelebení objektu ale skončila opravou střechy. Na synagogu se před časem byla podívat také Židovská obec, ale podle Zutise neměla o objekt zájem. Budovu v současnosti nabízí na webu realitní kancelář. Dle ústní informace, kterou město obdrželo od zástupce majitele, je prodejní cena dva miliony korun. Jde o dva pozemky o rozloze 1 200 metrů čtverečních.

Chomutovsko spravuje Židovská obec Teplice. Její předseda Oldřich Látal Chomutovskému deníku řekl, že o synagogu zájem měli. Před časem se byl na synagogu podívat, ale nebyla na prodej. „Kdyby byla synagoga v majetku státu, tak by o ni šlo požádat, takhle to ale nejde," posteskl si Látal. Zájem židovské obce o synagogu však i nadále trvá. „Rád bych se s někým z radnice v Jirkově spojil. Já žádné informace o tom, že je synagoga na prodej nemám," řekl redakci Látal. Podle něj je stav synagogy v Jirkově jasným znevážením kulturního dědictví.

Jirkovští radní už si byli synagogu prohlédnout. „Náš zájem o objekt se bude odvíjet od odhadní ceny. Pokud bychom s koupí uspěli, tak bychom nechali kolem budovy provést parkové úpravy a synagogu opravili," odhalila záměr města místostarostka Dana Jurštaková. Město by nechalo opravit také dětské hřiště, které je v sousedství. „Jsou tam ještě staré herní prvky, které už dnes nevyhovují. Hřiště bychom opravili a mohlo by sloužit lidem z nedalekého sídliště," dodal starosta.

Židovská obec v JirkověŽidovské rodiny sídlily v Jirkově od poloviny 16. století, šlo však jen o nepočetnou komunitu. Od prví poloviny 17. století zde fungovala židovská náboženská obec a židovských rodin přibývalo. Nejvíce židů žilo v Jirkově kolem roku 1900, konkrétně sedmdesát šest osob. Pak došlo k poklesu a v roce 1893 zdejší poměrně starobylá náboženská obec zanikla. V místě dnešní ulice 5. května stávaly tři patrové židovské domy a synagoga. Dva z nich tu po různých přestavbách stojí dodnes. Oproti jiným severočeským městům v Jirkově nebyl židovský hřbitov. Mrtví nacházeli poslední místo odpočinku na hřbitově v Údlicích, který ale zničili nacisté, a později v Chomutově. I tento hřbitov těžce poškodili nacisté a jejich dílo pak dokonali komunisté.