Při myšlence na školní jídelnu se mnohým vybaví legendární UHO, tedy univerzální hnědá omáčka, nebo přísné dohledy učitelek a věta „dojez alespoň to maso“. Doba se ale výrazně změnila a kvalita nabídky školních jídelen stoupá. Co se ovšem nemění, je množství jídla, které se likviduje.

Podle zaměstnanců kantýn skončí jako odpad až 35 procent jídla. „V některých jídelnách je to méně, v některých množství vyhozeného jídla tvoří až třetinu všech připravených pokrmů,“ počítá ředitel programu Skutečně zdravá škola Tomáš Václavík, podle něhož jde ročně až o 48 tisíc tun potravin.

Na vině je podle kuchařů i odborníků přístup dětí. „Děti k jídlu postrádají potřebnou úctu a netuší, jakou práci jeho příprava obnáší. Navíc jsou vybíravé a mlsné,“ říká Jana, kuchařka z jídelny na Litoměřicku.

Dávat zbytky bokem legálně nelze

Využití zbylého jídla je podle zákonů problematické. Zbytky z talířů patří mezi kontaminovaný odpad, který se nesmí dávat zvířatům a nevydané jídlo se už také nesmí vydávat a je likvidováno jako gastroodpad, který se většinou pálí. Dávat zbytky někomu „bokem“ se nevyplácí. Za porušení nařízení hrozí jídelnám až milionová pokuta od ministerstva životního prostředí.

Proti tomu, aby šlo jídlo v hodnotě až 2,5 miliardy korun do koše, se snaží program Skutečně zdravá škola bojovat akcí Miluji jídlo, neplýtvám. Do ní se přihlásily dvě desítky škol z ČR, z Ústeckého kraje pak ZŠ a MŠ Meziboří a ZŠ Litvínov - Hamr.

Plýtvání chce program zamezit zejména osvětou žáků a několikadenním průzkumem toho, co v jídelně zbylo. „Ve spolupráci s pedagogy se zapojí do monitorování množství a složení zbytků. Žáci budou až týden sledovat množství a složení vyhazovaných zbytků a zjišťovat důvody nedojídání, vše pak zapíšou do formuláře,“ popisuje Václavík. Po vyhodnocení škola sestaví akční plán, ve kterém si stanoví konkrétní cíl snížení množství odpadu z jídelny, který se bude snažit naplňovat.

Insignie starostů a primátorů. Ilustrační foto.
Přímá volba starostů v komunálních volbách? Raději ne, říkají politici

Se zajímavým způsobem, jak plýtvání omezit, přišli i v Litoměřicích. Likvidaci velkého množství neudané polévky před lety vyřešili tak, že si strávníci místo polévky zvolili salát nebo jiné lehké jídlo. Po kontrole ČOI v roce 2015 však musela centrální školní jídelna „ubrat plyn“ a dle letité vyhlášky znovu zavést ke každému obědu výhradně polévku, kterou děti nerady. Litry polévky tak opět tekly do kanálu.