Dupání, funění a prověrka řidičských schopností na noční silnici provází snad každý příchod podzimu. Na cestách nám začínají dělat společnost ježci nabírající kila na zimní měsíce. S tím se jim snaží často pomoci i lidé, kteří si dělají o ježky starosti a v dobré víře je odnášejí do záchranných stanic.

Obavy však bývají zbytečné. „Lidé často zachraňují ježky, kteří pomoc vůbec nepotřebují,“ říká zoolog chomutovské záchranné stanice Miroslav Brtnický. Donesená zvířata totiž ve většině případů dostatečnou váhu mají. „Když na začátku října váží čtvrt kila, je to v pořádku, má ještě čas se před zimou dokrmit,“ pokračuje zoolog. Donesená zvířata tak místo zdravotní vyživovací kůry čeká jen krátký odpočinkový pobyt. „Pokud není ježek zraněný, apatický či handicapovaný, tak ho po kontrole a odčervení vypouštíme do přírody,“ doplňuje Brtnický.

Ježčí kalendář

Pokud najdete ježka ve volné přírodě a nebudete si jistí, zda potřebuje vaši pomoc, může vám pomoci takzvaný ježčí kalendář na webu Zvíře v nouzi. Naleznete tam fotografie i tabulku s přesnými údaji o potřebných kilogramech a případné péči o podvyživeného ježka.

Stále více lidí si pořizuje ježka jako domácího mazlíčka. Vhodný je k tomu například africký ježek bělobřichý. Pokud ale chcete „zachránit“ ježka z lesa či parku, zjistěte si nejprve, zda vaši pomoc skutečně potřebuje.

Stále více lidí si pořizuje ježka jako domácího mazlíčka. Vhodný je k tomu například africký ježek bělobřichý. Pokud ale chcete „zachránit“ ježka z lesa či parku, zjistěte si nejprve, zda vaši pomoc skutečně potřebuje. Poradí stránka www.zvirevnouzi.cz. Foto: Martin Šopf

Ježci jsou však stále oblíbenější jako domácí mazlíčci. Jiskrná očka, roztomilý protáhlý čumáček a pověst velkého mlsného dobráka zapříčinila, že se ježek v českých domácnostech objevuje čím dál častěji. Zvláštní oblibě se těší africký druh ježek bělobřichý.

Péče o ně je pro majitele méně náročná než třeba péče o kočku nebo psa. „Přes den spí, aktivní je převážně večer, takže ježek oslovuje majitele, kteří jsou přes den v zaměstnání,“ říká chovatelka Alena Petriková. Na rozdíl od jiných čtyřnožců nebudou přes den ani nešťastní z nedostatku vycházek. „Ježek se umí naučit chodit na toaletu na jedno místo,“ doplňuje Petriková.

Na chov ježků se v okolí Chomutovska a Mostecka specializuje několik chovatelů, cena samce i samičky se pohybuje kolem tisícikoruny. Stejně ale jako i u jiných zvířat jde aktuální popularita ruku v ruce s nezodpovědným chováním. Podle chovatelky Mileny Císařové ochočení ježci mnohdy končí na ulici. „Je to stejné jako se štěňaty, která děti dostanou k Vánocům. Teď se jim líbí ježek a na rodičích si ho vyprosí. Krátce nato ale zjistí, že opravdu píchá a není svolný ke hře. A končí vyhozený na ulici. Ježek narozený v zajetí má ale malé šance přežít,“ varuje Císařová.