Šest koček se rozvaluje na gauči, další se vyhřívají v oknech chráněných sítěmi nebo se proplétají mezi nohama židlí a třou se o boty příchozích. Koťata se dokonce snaží vyšplhat vzhůru po nohavicích a zatínají ostré drápky.

„Mají hlad,“ říká Petra Koszilová, která je zakladatelkou Kočičího spolku Petronella. Jakmile se dá do plnění lahviček pro nejmenší osazenstvo, několik koček vyskáče na kuchyňskou linku a zjišťuje, jestli je tam i něco pro ně.

Petronella kočkám fandí. Jenže jich má skoro 140 namísto ideální stovky, a proto dočasně zastavila další příjem. Ve spolupráci s městem se chystá další omezení. „Dosud jsme neměli srdce kočičky odmítat, ale takhle už to dál nejde. Opravdu jsme u stropu. Když bychom přijímali dál a dostalo by se sem kotě nakažené virózou, zavleklo by nemoc mezi ostatní,“ obává se Petra Koszilová.

V kadaňském útulku zdaleka nekončí jen kadaňské kočky. „Těch je tu nanejvýš třetina. Nejvíc, tedy skoro dvě třetiny, jich je z Chomutova a malá část z dalších měst okresu, ale i Karlových Varů, Sokolova, Loun. Máme i koťátko z Plzně, protože ho jiný útulek nepřijal,“ popsala dobrovolnice.

Nechtěné, zatoulané, často ještě malé

Příběhy těchto koček jsou různé. Jsou nechtěné nebo zatoulané a až ve čtvrtině případů jde o koťata. „Našim nejmladším jsou dva týdny a k nám přijely i s maminkou z Mostu,“ zmínila Kosilová. „Je to venkovní kočička, ale paní se o ni starala a krmila ji. Protože bydleli v přízemí, chodila si na balkon pro jídlo, pak jim vběhla dovnitř a porodila tam osm koťat. Jenže paní má postiženého synka, a tak prosila, abychom se jich ujali,“ doplnila.

Nové kočky procházejí karanténou. Vstupní veterinární ošetření, dvojí očkování a v případě dospělých koček také kastrace vycházejí na tisíc korun za každou „azylantku“. Další peníze stojí krmení, stelivo a provozní náklady. Ačkoli péči zajišťují čtyři dobrovolnice, které nemají z péče o kočky žádný příjem, a zaměstnanec z úřadu práce, náklady za jeden měsíc šplhají k 70 tisícům korun.

Lidé, kteří kočky přivezou, obvykle slibují pomoc. „Všichni slibují, že budou posílat 'alimenty'. Nakonec pošlou za jeden měsíc a pak už ne,“ dokreslila poměry v útulku zakladatelka spolku.

Jak tedy dobrovolnice situaci řeší? „Žebráme. Naštěstí kolem sebe máme spoustu hodných lidí a když na facebookových stránkách zveřejníme, že nemáme čím krmit, během týdne se nám sejdou zásoby na měsíc,“ vyzdvihla Petra Koszilová s tím, že pomáhají nejen peníze. „Hodí se i ruce na mazlení koček,“ dodala.

Základní veterinární ošetření kadaňských koček hradí Kadaň, jiná města se ale zdráhají vydat korunu navíc. „Například v Chomutově mi bylo sděleno, že když někdo přiveze kočku, není záruka, že je skutečně z Chomutova, a tak od nich peníze nedostáváme. Naopak s Jirkovem jsme domluvení tak, že jim naskenuji předávací protokol, kde je trvalé bydliště předávajícího a místo nálezu. Na základě toho nám proplatí kastraci,“ cení si zakladatelka spolku.

Současnou situaci hodnotí jako neudržitelnou i vedení Kadaně. „Kočky se k nám stahují z celého okresu, takže na to město doplácí. Máme zakočkováno,“ zhodnotil starosta Jiří Kulhánek. „Chtěli bychom proto nastavit podobná pravidla jako v psích útulcích, což znamená, že pokud přijde kočka z jiného města, ať za ni platí,“ dodal.

Návrh, jak napravit současný stav, má jít do rady města Kadaně 13. září.