Úctyhodné 101. narozeniny oslavila včera paní Emílie Vyžrálková z Jirkova. Svoji oslavu si užila v kruhu přátel a kamarádů z Domova pro osoby se zdravotním postižením U Dubu, s gratulací se připojili také zástupci města.

Na oslavenkyni samozřejmě nezapomněla ani její rodina. Ta pro ni vždycky znamenala a dodnes znamená všechno. „Jsou to všichni moje zlatíčka. A že jich je už opravdu hodně. Někdo už mi přál, někdo přijde dnes. To víte, všichni bychom se sem ani nevešli," směje se oslavenkyně. Její slova jsou zcela výstižná. Vždyť s manželem vychovala tři dcery a jednoho syna, má čtrnáct vnoučat a devět pravnoučat.

Tančím, zpívám, mlsám

Navzdory vysokému věku je paní Emílie stále čiperka. „Dodnes si ráda zatancuji, zazpívám u harmoniky, chodím na procházky, pěkně někam na sluníčko. Občas sleduji televizi nebo video, hlavně se dívám na staré české filmy. S kamarádkami chodíme tady u nás do videokavárny, dáváme si tam dortík a kávičku. Mám ráda společnost jiných lidí, samotu moc nemusím," vypravuje a se šibalským úsměvem dodává, „pořád se mi líbí kluci. Vysocí s pěknýma očima."

Paní Emilka prozradila i svůj recept na dlouhověkost. Dle vlastních slov nežila usedlým životem. „Vždy jsem ráda tančila a zpívala. Dlouhá léta jsem hrála ochotnické divadlo. Cvičila jsem v Sokole, dvakrát jsem byla na sletu. Člověk musí být stále aktivní, pořád pozitivní a mít pokaždé úsměv na tváři. V životě jsem nikdy nezahálela a dokonce ještě dnes se zúčastňuji všech akcí, které pro nás Domov pořádá," vypočítává jeho nejstarší obyvatelka.

Ve svých plánech do budoucna má pamětnice také jasno. „Chtěla bych být pořád alespoň tak zdravá, jako jsem doposud. Nic mě netrápí ani nebolí, což je dobře. Své narozeniny jsem si dnes moc užila. Dort, květiny i celou slávu. Již nyní se těším na příští rok," uzavírá Emílie.

Autor: Zdeněk Moravec