Jako zuby starého muže vypadá hlavní molo na Kamencovém jezeře. Děravé a hnědé. Tady trčí prkno, tamhle jsou zbytky pochozího roštu, zatímco vedle už metry chybí. To se dala do práce skupina potápěčů, která má za úkol demontovat molo zničené kyselou vodou. Zmizí do měsíce, aby ho příští rok nahradilo molo nové.

Veškerou demontáž zvládá pouze čtyřčlenná skupina profesionálních potápěčů. Tři jedou na pontonech s jeřábem a korigují práce s kolegou, který se činí pod vodou. Jednotlivé díly rozebírá klíči, pomáhá si také vrtačkou a pilami poháněnými stlačeným vzduchem. „Je to taková stavebnice, jinak jde o standardní potápěčskou práci," komentuje ředitel Potápěčské stanice Miloslav Haták.

„Akorát trpí technika, její životnost je tak desetinová, protože pracujeme v jedinečném prostředí s vysoce kyselou vodou," dodává. Ta právě způsobila, že dřevo podlehlo korozi a ztratilo pevnost.

Potápěči se střídají po dvou hodinách, aby byla jejich práce co nejvíc efektivní. Pod vodou, která má osmisetnásobně větší hustotu než vzduch, je každý pohyb fyzicky mnohem náročnější. „Nejtěžší je na té práci to nepřátelské nedýchatelné prostředí," dokresluje Haták. Zima na překážku není. „Problém nastane jen když je velký vítr a vlny, protože dochází k dynamickému namáhání prvků, které demontujeme. Co se týká zimy, není to problém, pracujeme celý rok," dodává šéf potápěčů. Mola jeho muži rozmontovávali mnohokrát, ačkoli nedosahovala tak velké plochy.

Potápěči postupují logicky od nejvzdálenějších částí mola ke středu a ke břehu. Jako první rozebrali budovu plavčíka na pilířích, která byla nejméně stabilní částí. Teď demontují pochozí část z kompozitních materiálů, která je v poměrně dobrém stavu, ale leží na nosných prvcích napadených korozí dřeva. Z vody pak jeřábem vyzvedávají další trámy a prkna, která uhnila a napadala na dno, kde se vzpříčila. Anebo části mola, která pod vodou uvolnil potápěč. Jako poslední se vytahají nosné piloty.

Materiál vytěžený z vody někdy vydá na tuny, jindy jen desítky kilogramů. „Když se vyzvedávají těžké kusy, jsou to klidně dvě až tři tuny za hodinu. Jindy to jsou jen prkénka, ale je s nimi stejná práce," komentuje Miloslav Haták.

Demontáž hlavního mola, které bylo v havarijním stavu, město vyjde na 1,3 milionu korun.

Nové molo popluje na hladině

Stará stavba uvolní místo pro nové molo, které se nyní projektuje. „Budeme respektovat současnou podobu, tvar zůstane zachován," ubezpečuje všechny, kdo se obávají, že zmizí prvek tak typický pro Kamencové jezero, primátor Daniel Černý. Vzhledem k finanční náročnosti by mělo být budování mola rozděleno do dvou etap. Část se udělá jeden rok, další v následujícím roce.

V nové sezóně by měla návštěvníkům jezera sloužit páteřní část mola, tedy hlavní „promenáda" od vstupu na molo po vstup do vody směrem k molu „stovce". K tomu se nejspíše připojí boční větev. Součástí by měly být i vnitřní bazény, a to padesátimetrový a dětský se zvýšeným dnem, a také věž pro plavčíky. V dalším roce budou doplněny další části včetně bazénů. Už po instalaci první etapy ale bude molo sloužit k lepšímu přístupu do vody a bude normálně fungovat pro návštěvníky. Rozšíření se bude řešit znovu v době mezi sezónami.

Po mnoha jednáních, kalkulacích a konzultacích s odborníky se jeví jako nejlepší varianta plovoucí molo. Vychází totiž finančně nejvýhodněji. Tělo bude poskládáno z jednotlivých, navzájem propojených tělesa povrch bude z přírodního dřeva. To je sice náchylnější k opotřebení než jiné materiály, ale je také nejpříjemnější pro návštěvníky. Tvar i použité povrchové materiály budou kopírovat historický charakter mola.

Cena vzejde z výběrového řízení. „Dá se ale očekávat, ta to bude hodně milionů korun. Vzhledem k možnostem města i dalším investicím nejen do Kamencového jezera náklady rozložíme do více let," uzavřel primátor.

Náměstek primátora Marek Hrabáč celkové náklady odhaduje na 35 - 38 milionů korun, jak včera sdělil novinářům.