„Zaber trošku, házej. To bude aspoň osm metrů," takové motivační výkřiky se nesly v sobotu fotbalovým hřištěm v Libědicích, kde se konala Libědická neckyáda 2012 aneb Hry bez hranic.

Právě totiž probíhaly hody kládou. Jedna ze soutěžních disciplín, které se účastnily předem přihlášené týmy, ale také muži i ženy v kategorii jednotlivců. Poměrně velké kusy dřeva létaly silného povzbuzování až za hranici osmi metrů, a to i v kategorii žen. Ty však házely o něco menším „polínkem". Také já si vyzkoušela tuto „ženskou" disciplínu a nebyla to žádná sranda. Možná jsem zvolila špatnou taktiku, někdo kládu vrhal jiní ji házeli spodem, což jsem zkusila i já, přesto že vrh mi šel vždy lépe. Nakonec jsem skončila pátá mezi dvanácti ženami.

Trefený moderátor


Podobná disciplína čekala také děti a ženy, které házely holinkami. Některé výkony by se daly přirovnat téměř k těm, které předvádí sportovci nyní na olympiádě. Hanka Škrbelová totiž dohodila až k hranici pětadvaceti metrů, zatímco já jsem nehodila ani dvacet a mezi tentokráte čtrnácti ženami jsem skončila na šestém místě. Byli i tací, kteří házeli spíše do výšky či do šířky. „My ti nic neudělali," bědoval moderátor hned několika soutěžícím, kteří své náčiní házeli trochu šejdrem, div že netrefili, někoho z přihlížejících a několikrát doknce i jeo samotného.

To se však povedlo při disciplíně „Honzíkova řidítka," kdy při názorné ukázce starosta Libědic, který se po deseti oběhnutí „řidítek" pokoušel doběhnout do cíle. Otočky mu však zamotaly nejen halvu ale i nohy a srazil přihlížející, která přijela na Neckyádu až z Rakovníka. Ta to však vzala s humorem. Krkolomné pády, u kterých se tajil dech, ale zároveň nikdo z přihlížejících nedokázal zadržet smích, následovaly také v samotné soutěži.

Na řadě byla kolečka. A tady jsem, za podpory diváků, bodovala. Konečně medaile. Slalom s kolečkem jsem zvládla obstojně a skončila jsem na třetím místě. Šest týmů, které se neckyády účastnilo, to však mělo o poznání těžší. Soutěžící totiž nevozili prázdná kolečka, ale své týmové kolegy.

Nechyběla ani vodní disciplína, která obnášela přebíhání vodou naplněných dětských bazénků, slalom s kyblíkem plným vody, který představoval pivo, a poté běh do hospody, kterou představovaly necky a konečné rozlévání vody (piva) do kelímků.


Spadni už!


Poslední disciplíny pytliáda a balíky patřili silným mužům. Při pytliádě seděli muži na vyzdvižené kládě a pytli s měkkou výplní se snažili protivníka svalit na zem. Podívaná to byla báječná. Muže se vždy přátelsky pozdravili: „Ahoj. Spadni!". A pa se začalo. Vysílení muži se zkoušeli domluvit na remíze, ale to jim naštěstí neprošlo. Někteří dokonce chtěli volat na pomoc maminky. „ Už mám taktiku, zavolám maminku," hlásil pro pobavení přihlížejících jeden silák.Vítězem se však stal Petr Pospíšil. Nakonec se silní chlapi poprali s balíkem trávy, který museli odvalit do cíle. Zde bodoval Marek Szeliga.

Šestičlenné týmy se kromě pytliády účastnily všech disciplín. Z šesti přihlášených byl nejlepší tým OSPRO z nedalekých Račetic, stříbrná skončila neustále veselá Prasátka ze Žatce a třetí místo vybojoval krvelačný červený Region tým. Obstojně si vedl také Para tým z dalekého Ostrova a na pátém a šestém místě skončili dva domácí libědické týmy.

Tradice Libědické neckyády sahá do roku 1971. Tehdy se opravdu závodilo ve vodě a na neckách. Poté následovaly různé pauzy, ale od devadesátého třetího roku se soutěže opět opakují každý rok. Příští neckyáda by se mohla opět vrátit k vodnímu zápolení.