Do října musejí získat všechna povolení, aby se na ně nevztahovaly přísnější zásady územního rozvoje. Skutečně stavět se nejspíš bude asi polovina firma APB Plzeň počítá maximálně se sedmdesáti věžemi, Energetický a průmyslový holding (EPH) chce postavit čtyřiačtyřicet věží, další staví menší investoři.V Krušných horách je příznivá průměrná rychlost větru, která se pohybuje mezi čtyřmi a pěti metry za vteřinu, a přitom jsou jen málo chráněné. Kraj vydal přísnější zásady územního rozvoje, které zakazují stavbu větrníků blíž než tři kilometry od obydlených oblastí. Platit ale začnou až v říjnu. „Myslím, že se to týká víc než poloviny projektů," řekl zpracovatel dokumentace k většině zdejších elektráren Luboš Motl. A proto investoři pospíchají, aby do října získali všechna povolení.

V Krušných horách je zatím několik desítek větrníků. Největší projekt, větrná farma německé firmy Windkraft u Kryštofových Hamrů, má jednadvacet vrtulí a další čtyři by měly přibýt. Nyní se chystají ještě větší. APB Plzeň má podle dostupných údajů zažádáno o sto šedesát čtyři věží.

„Zatím nestojí nic a čeká se na stavební povolení. V některých případech se to doplnilo a požádáme znovu. Maximum, co postavíme, je asi sedmdesát elektráren. S ničím dalším nepočítáme," řekl majitel stavební firmy APB Plzeň Petr Březina. Obnovitelné zdroje lákají i EPH, ovládaný finančními skupinami J&T a PPF. Jejich plány počítají s 44 větrníky. „EPH považovalo a považuje za důležité zařadit do svého energetického mixu i obnovitelnou energii," řekl mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Větrná elektrárna stojí od osmdesáti do sto milionů korun, při stovce vrtulí tedy jde o osm až deset miliard korun. Měly by si na sebe ale vydělat. Podmínky v posledních letech byly nastavené tak, aby se náklady vrátily do deseti let, životnost je spočítaná na pětadvacet let.

Podpora větrné energie se datuje na začátek tohoto století. Česko se v rámci EU zavázalo, že do roku 2020 pokryje 13,5 procenta své spotřeby z obnovitelných zdrojů, načež začalo masivně dotovat větrné a solární elektrárny. Znamenalo to ale i růst ceny elektřiny.

Elektrárny mají mezi místními obyvateli řadu odpůrců, ti ale zatím dosáhli jen malých korekcí. Stěžují si na hluk i další negativní jevy, o jejichž dopadu se zatím vědecké studie přou. „Slyšíme to i teď, na dva kilometry. Až přijdou na šest set metrů, zblázníme se z toho," řekl při projednávání jeden z místních. „Chcete nám zasvinit kraj něčím, co nepotřebujeme a nic nepřináší, jenom vám zisk," řekl zástupcům EPH další odpůrce elektráren, profesí lékař.

Naopak vedení některých obcí se větrníkům nebrání. Třeba Kryštofovy Hamry, obec na německých hranicích, dostávají za každou z jednadvaceti elektráren sto tisíc korun ročně, což jim obstarává třetinu rozpočtu.